Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Americký bojový dron v Jemenu zlikvidoval sedm členů Al-Káidy

Bezpilotní letoun Northrop Grumman X-47B
Bezpilotní letoun Northrop Grumman X-47B
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Saná - Bezpilotní letoun v noci na dnešek zabil sedm členů odnože teroristické sítě Al-Káida v Jemenu. Bojový dron zřejmě patřil Spojeným státům.

Džihádisté jeli třemi vozidly na silnici spojující provincie Šabva a Bajdá. "Kolem půlnoci na ně zaútočil pravděpodobně americký dron a všechny je zabil," citovala AFP bezpečnostního činitele, který nechtěl být jmenován.

S bezpilotními letouny v Jemenu operují pouze Spojené státy. Jejich údery pravidelně míří na cíle organizace Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), kterou Washington považuje za nejnebezpečnější odnož Al-Káidy.

AQAP využila chaosu nynější občanské války, která Jemen sužuje od roku 2014. Proti vládním silám podporovaným arabskou aliancí v čele se Saúdskou Arábií bojují šíitští povstalci, jimž pomáhá Írán.

Nestabilita v Jemenu posílila i Islámský stát (IS), která má v zemi na svědomí několik atentátů. V říjnu americký dron zaútočil na setkání členů jemenského křídla IS v provincii Bajdá a 13 jich zabil.

Témata:  Jemen AQAP "bezpilotní letouny ""drony"""

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.