Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Masakr v Burundi: Teroristé lidi upalovali za živa

Burundi
Burundi
Foto: Pixabay

Bujumbura - Šestadvacet lidí zemřelo a sedm dalších bylo raněno při útoku ve venkovské oblasti východoafrického státu Burundi. Informoval o tom dnes burundský ministr vnitra, který útok v severozápadní provincii Cibitoke přisoudil "teroristický skupině".

Ministr Alain Guillaume Bunyoni informoval na místě novináře, že 24 lidí zemřelo během útoku a dva další podlehli svým zraněním v nemocnici.

Jedna z přeživších agentuře AP řekla, že agresoři se objevili v deset hodin večer, napadali jednotlivé domácnosti a zapalovali domy. Na oběti útočili mačetami, jiné stříleli, další upalovali zaživa. Žena si z obavy o bezpečí přála zůstat v anonymitě - v noci na dnešek zemřel i její muž a dvě děti.

K útoku došlo krátce před kontroverzním referendem. Burunďané 17. května rozhodnou, zda bude prodloužena délka prezidentského období z pěti na sedm let. Pokud bude prezidentský mandát prodloužen, Pierre Nkurunziza, který zastává post hlavy státu už potřetí za sebou, by mohl od roku 2020 stát v čele státu dalších 14 let. Zatím není jasné, zda útok s referendem souvisí.

Politicky motivované násilí vypuklo v tomto malém státě mezi Kongem a Tanzanií v dubnu 2015. Nkurunziza tehdy po dvou obdobích v úřadu oznámil další kandidaturu, přestože ústava více než dva mandáty neumožňovala. Při následných bojích mezi skupinami věrnými prezidentovi a jeho odpůrci podle agentury AFP zahynulo nejméně 1200 lidí. Další tisíce byly nelegálně zadrženy a mučeny a přes 400.000 lidí ze země odešlo.

Témata:  Burundi násilí terorismus vražda

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 13:27

Lidé jsou hloupí, napsal v dopise. Poslední slova T. G. Masaryka ale v obálce nebyla

Jak už server Globe24.cz informoval, dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.