Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francouzští vojáci čelí obvinění z mučení Středoafričanů

Armáda Francie
Armáda Francie
Foto: Armée de Terre

Paříž - Pět francouzských vojáků čelí obvinění z fyzického týrání dvou Středoafričanů na stanovišti v Bangui v rámci mise OSN začátkem roku 2014.

"S ohledem na závažnost činu, byla pěti vojákům pozastavena činnost. Jedná se o pachatele násilností či o nadřízené, kteří se účastnili násilí a nezastavili ho. Současně začalo disciplinární řízení, které je předpokladem pro každé vyloučení ze sboru," uvedlo francouzské ministerstvo obrany v prohlášení.

Obviněná pětice pochází z pluku námořní pěchoty se základnou u města Mans v západní Francii. Podle agentury AFP se nejedná o aféru se sexuálním podtextem, jak tomu bylo u jiných francouzských příslušníků mise ve Středoafrické republice.

Francouzský prezident François Hollande v květnu ohlásil brzký konec vojenské mise Sangaris, která působí od prosince 2013 ve Středoafrické republice. Poslední francouzští vojáci zemi opustí v prosinci.

Ve Středoafrické republice vypukla občanská válka po převratu z března 2013, za nímž stálo muslimské hnutí Séléka vedené Michelem Djotodiou. V převážně křesťanské zemi se pak Djotodia prohlásil prvním muslimským prezidentem. V polovině ledna 2014 ale pod tlakem sousedních států odstoupil, neboť nedokázal zastavit násilnosti vyvolané rozbroji mezi muslimskou menšinou a křesťanskou většinou reprezentovanou milicemi anti-balaka.

Témata:  Středoafrická republika Francie Armáda Francie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.