Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejsilnější bouřka v historii? Za 15 minut zdevastovala kus Británie

Bouřky, ilustrační fotografie
Bouřky, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Bouře, která trvala jen pár minut, ale její následky byly skličující. Právě taková katastrofa postihla město Utrecht v roce 1674. Měla velké dopady na architekturu města, ale také jeden velmi kuriózní sociální dopad.

Netrvala ani 15 minut, ale intenzita a síla, se kterou udeřila, byla zničující. Přesně taková byla bouře, která přišla jednoho letního večera ve městě Utrecht téměř před 350 lety. Bouře zanechala sociální a architektonický vtisk do podoby města, tak jak ho známe dnes, píše BBC.

Pozdní doba 17. století byla pro Nizozemsko časem změn. Holanďané neustále bojovali o svůj stát proti celé řadě nepřátel. Rok 1672 je vnímán v nizozemské historii velmi nepopulárně. Znám je jako rok pohromy. V daném roce bylo Nizozemsko napadeno vojsky Francie, Anglie a dnešního Německa.

Gerard van der Schrier z Královského nizozemského meteorologického institutu říká: „Francouzi si vzali všechny peníze. Utrecht byl v tom roce kompletně zničen.“  To ještě město nevědělo, že opravdová ničivá pohroma přijde za necelé dva roky.

Ve středu 1. srpna 1674 byl typický teplý a vlhký den. Navečer se zdálo, že přichází bouře, což bylo pro tuto dobu v dané zeměpisné poloze běžné. Jak se brzy ukázalo, tato bouře nebyla stejná, jako ostatní.

Velice rychle docházelo k její eskalaci. Jedny místní noviny napsaly: „V Bruselu padaly kroupy velikosti kuličky a mnoho stromů bylo vyrváno ze země. Na domech odpadávaly kusy fasády. Ve Štrasburku padaly kroupy velké jako dětská hlava.“ Největší silou však bouře zaútočila na Utrecht.

„Nejvíce viditelné pozůstatky bouře jsou zřetelné na Katedrále svatého Martina z Tours,“ říká Schrier. Centrální část katedrály byla srovnána se zemí. Schrier dodává: „Mnoho dalších kostelů v Utrechtu bylo také poškozeno. Na jednom kostelu, který má dvě věže, bouře poničila špičky věží. Dnes tedy nejsou věže stejné“.“

Právě na jednotlivých budovách v Utrechtu je zřetelné, že bouře byla lokální. Budovy v jedné části města jsou zřetelně poničeny, zatímco v jiné části města nejsou na budovách žádné viditelnější pozůstatky. Navíc bouře trvala sotva 15 minut, pak byla obloha opět bez mráčku.

V roce 1980 meteorologové tvrdili, že se Utrechtem muselo přehnat silné ničivé tornádo. Letos však přišel van der Schrier a jeho kolega Rob Groenland s lepším vysvětlením pohromy, jež zasáhla Utrecht toho léta 1674. Detaily představili v časopise Natural Hazards and Earth Systém Sciences.   

U tornáda je ten problém, že se vztahuje k jedné konkrétní oblasti. Mohlo by tedy vysvětlovat poničení v jednom konkrétním okrese města. Nedokáže však vysvětlit, proč se v širokém regionu severozápadní Evropy objevilo hned několik míst s intenzivní neobvykle aktivní bouří.

Vysvětlit to však může jev zvaný „bow echo“, tedy něco jako oblouková ozva. V meteorologii se jedná o poměrně nový termín. Poprvé byl použit před 40 lety. Tento úkaz se dá dobře pozorovat na radarových snímcích. Když se bow echo formuje má většinou tvar lineárně protáhlého útvaru typického pro bouřkové fronty.

Během svého rozvoje se začíná deformovat do podoby oblouku nebo podkovy. To vše v důsledku větrné cirkulace, při které dochází často ke vzniku ničivých větrů a průtrží. Ničivé větry se nalézají jak na okrajích, tak ve středu. V systému bow echo se objevují i tornáda.

Tato vědecká práce může být velmi užitečná pro budoucí stavby v Nizozemsku. Nové stavby by měly být dostatečně robustní a silné, aby vydržely nápor byť raritní, ale velice ničivé bouře. Porozumění tomu, jak bouře v roce 1674 vznikla a jaké měla následky, může být pro architekty velice poučné.

Bouře v Utrechtu měla však i sociální dopady. Ty mohou v porovnání s dopady na architekturu města vyznít trochu kuriózně. Protože bouře přišla jen dva roky po tzv. roku pohromy, v kase města nebyly peníze na zaplacení rekonstrukce poničených budov.

Katedrála svatého Martina zůstala poničená celá desetiletí. Její ruiny se staly místem tajných schůzek homosexuálů. Více než o 50 let později začali být v Nizozemsku homosexuálové perzekuováni. Bylo tomu tak na příkaz Josua Wilse, muže, který měl na starost sakristii katedrály.

Schrier říká: „Říkalo se, že homosexuální chování přišlo z města Utrecht. Proto holandské slovo Utrechtenaar je synonymem pro homosexuála.“

Témata:  bouře Nizozemí zajímavosti bouřky

Související

Aktuálně se děje

10:49

Max Verstappen se stal počtvrté šampionem: V Las Vegas vyhrál George Russell

Max Verstappen si zajistil již čtvrtý titul mistra světa Formule 1 v řadě, a to s předstihem tří závodů před koncem sezóny. Velkou cenu Las Vegas ovládl George Russell, který předvedl dominantní výkon a zvítězil stylem start-cíl. Druhé místo obsadil jeho týmový kolega Lewis Hamilton a třetí skončil Carlos Sainz s Ferrari.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy