Pohraniční město se mění v uprchlický tábor. Zoufalý starosta volá o pomoc

Od počátku roku 2018 do této pohraniční oblasti dorazilo několik tisíc migrantů, většinou z Pákistánu a Afghánistánu. Chorvatská vláda v úzké spolupráci s Bosnou a Hercegovinou a agenturou Frontex zintenzivnila dohled nad 1000 kilometry pobřežní oblasti.

A i když většina Bosňanů na začátku tohoto roku vyjadřovala obrovskou solidaritu s migranty, v nedávné době se v Bihacu i v blízkém pohraničním městečku Velika Kladusa konaly demonstrace proti migraci. „Zdá se, že se veřejné mínění na místě rychle mění,“ uvádí server Euronews, který udělal rozhovor se starostou města Bihac Suhretem Fazlicem.

WATCH | "There is a minefield sign and the migrants will go into this area because they know the police won't be there". Hans von der Brelie (@euronewsreport) is reporting from the Bosnia-Herzegovina border. https://t.co/Wt8gllvDUE pic.twitter.com/QBhXS44CQe

„Na začátku tohoto roku - kolem února, kdy do Bihacu přišli první migranti - cítili obyčejní lidé skutečně empatii. Během války byl Bihac obklíčen více než 1000 dní, takže lidé chápou, jaké to je být v nouzi. Během tohoto roku lidé migrantům hodně pomohli, pokud jde o zdravotní péči, oblečení a mnoho dalších věcí,“ vysvětluje starosta.

Jedním dechem ale dodává, že na začátku šlo jen o skupinu 70 nebo 100 lidí. „O pouhých šest měsíců poté Červený kříž v Bihacu musel připravovat 100 jídel denně. A v říjnu se čísla opět zvětšila a nikdo už neví, kolik migrantů tady v Bihacu je. Ale bude to více než 3000 osob, což je pro tak malou komunitu, jako je Bihac, problém,“ přiznává Fazlic.

 V poslední době podle něj přicházejí někteří migranti, kteří se chovají podivně. Někdy prý vykazují až militantní chování. „Zaznamenali jsme více než 100, možná dokonce až 200 trestných činů. To je jeden z důvodů, proč zdejší obyvatelé změnili svůj postoj vůči migrantům. Ale je také jiné, jestli¨se v ulicích Bihacu setkáte se skupinou 20 mladých mužů z Blízkého východu, možná z válečné zóny, nebo s rodinou s malými dětmi," přiznal starosta Bihacu.

I proto je podle něj nutné zastavit proud lidé, kteří do města přicházejí. Navíc je prý třeba se zbavit přebytku migrantů, kteří tam už teď žijí. „Bihac je malá komunita s pouhými 50 000 obyvateli. Máte-li zde kolem 5 000 migrantů, znamená to deset procent místní populace - a to je problém. Dokážete si představit Sarajevo - město s přibližně půl milionem obyvatel - že přivítá 50 000 migrantů? Obec Bihac také potřebuje nějakou náhradu škody způsobené migranty,“ vysvětluje Fazlic.

Problém migrace je podle něj globální problém. „Je to problém Evropy. Je to problém zemí kolem nás. Je to problém Bosny a Hercegoviny jako státu. Ale vše dopadá na Bihac. To není fér, jsme poslední instancí, abychom se s touto otázkou vypořádali. Očekáváme od Evropské unie, od Chorvatska, od našich sousedů, od našich vlastních státních institucí, že se s tímto problémem vyrovnají. Problém je skutečný, musíme se s tím vyrovnat,“ uvádí s tím, že jeho město žádné nástroje, jak se s věcmi vypořádat, nemá.

A kdo konkrétně by měl podle něj pomoci? „Evropské země, jako je Chorvatsko, Itálie, Rakousko, Německo (...), by měly tyto osoby dostat. Všichni chtějí jít do Německa, Rakouska, Itálie, Chorvatska, Francie ... Nechtějí zůstat v Bosně, to je problém,“ dodává Fazlic.

Témata:  uprchlíci,  Bosna a Hercegovina,  migrace,  EU