Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chcete naše zprávy? Zaplaťte za ně, vzkazují evropská média internetovým gigantům

sociální sítě
sociální sítě
Foto: Pixabay

Zástupci evropských médií podpořili další výzvu, která se týká připravované evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetu a má přimět internetové giganty, aby se s médii podělily o část zisků z reklamy. Autorem výzvy je opět zpravodaj francouzské agentury AFP Sammy Ketz, který varuje, že internetové společnosti se snaží chystanou evropskou legislativu změnit ve svůj prospěch tak, aby platby autorům za obsah co nejvíce omezily.

Sdělovací prostředky napříč Evropou zveřejnily Ketzův dopis, v němž novinář naléhá na evropské poslance, členské země EU a Evropskou komisi, aby nepodlehli silnému tlaku internetových společností.

Ty se podle něj v současnosti zaměřují zejména na to, aby v nové směrnici o autorských právech na internetu prosadily některé změny. Konkrétně se podle zpravodaje AFP snaží, aby je legislativa nenutila platit za zveřejňování úryvků či titulků, aby se platby za autorský obsah netýkaly tiskových agentur a aby se zkrátila ochranná lhůta pro autorská práva.

"Před necelými třemi měsíci... odhlasoval Evropský parlament velkou většinou navrhovanou směrnici, která dává tisku a tiskovým agenturám naději, že jim internetoví giganti konečně něco začnou platit. Po celá léta tyto internetové společnosti každý den přebíraly tisíce článků, aniž by zaplatily jediný halíř těm, kdo zprávy vytvořili," píše Ketz. "V současnosti internetoví giganti díky nové a široce rozšířené kampani úspěšně zbavují text směrnice jeho podstaty: snaží se z ní vyjmout 'krátké úryvky', 'faktické zprávy' nebo 'titulky', zbavit se plateb tiskovým agenturám a zkrátit ochrannou dobu pro autorská práva," varuje reportér.

Proti směrnici o autorských právech na internetu se od počátku ostře stavěly zejména společnosti Facebook a Google. Obě firmy tvrdí, že nová úprava by ohrozila volný přístup lidí k internetu. Média ovšem mají za to, že firmy využívají zdarma obrovské množství jejich zpráv, aniž by se pak s jejich autory rozdělily o zisky od inzerentů, které i na tyto zprávy a s nimi spojenou vyšší návštěvnost stránek lákají.

Internetové firmy nyní chtějí prosadit alespoň to, aby nemusely platit za zveřejnění krátkých úryvků ze zpráv. Podle Ketze by ale takový ústupek ohrozil samu podstatu směrnice. "Pokud budou krátké úryvky vyňaty z autorských práv, bude pokračovat rabování obsahu. Důvod je prostý: tyhle krátké úryvky jsou přesně to, co ve velkém hltají uživatelé internetu, co vytváří milióny interakcí na internetu a následně značné zisky pro provozovatele," domnívá se novinář. Stejně škodlivé by podle něj bylo, kdyby se směrnice netýkala obsahu vytvářeného tiskovými agenturami a kdyby zkrátila ochrannou lhůtu autorského práva na jeden rok.

Evropský parlament směrnici o autorských právech schválil v prvním čtení v září. Nyní o jejím znění debatují zástupci členských států, EP a Evropské komise. O upraveném textu by měli europoslanci znovu rozhodovat počátkem příštího roku.

K výzvě, která vyšla také v českých médiích, se připojilo více než 100 novinářů z 27 evropských zemí včetně ČR, mezi nimi řada nositelů národních i mezinárodních novinářských ocenění. Svůj podpis připojila i šéfredaktorka ČTK Radka Marková.

Témata:  autorská práva internet média

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.