EU vůči muslimům přitvrzuje: Zákaz zahalování tváře začne platit v další zemi

Zákon vycházel z odluky církve od státu z roku 1905. V roce 2016 se také ve Francii začaly objevovat zákazy nošení burkin, tedy plavek, kterými muslimské ženy zahalují prakticky celé tělo včetně vlasů. V některých městech, například v Nice či Cannes, to ale soud zrušil.

Druhou zemí, v níž je zakázáno na veřejných místech nosit závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu, se v polovině roku 2011 stala Belgie. Podobné zákony byly ve stejném roce rovněž přijaty v Bulharsku a Lotyšsku.

V roce 2017 schválil rakouský parlament zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Opatření, které vstoupilo v platnost v říjnu, bylo součástí "integračního balíčku", který také konkretizovalo způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžovalo agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek.

Šestou zemí, která zakázala zahalování obličeje na veřejnosti, se od srpna 2018 stalo Dánsko. Dánská vláda zdůraznila, že opatření není namířené proti žádnému náboženství. Nejvíce se ale dotýká ženských muslimských oděvů, jako jsou burka či nikáb.

Ve Švýcarsku platí zákaz v některých regionech a městech. V roce 2016 rozdílem jednoho hlasu schválila švýcarská Národní rada zákaz nošení burek v celé zemi, zákon ale čeká na schválení druhou komorou parlamentu.

V roce 2016 zákon zakazující zahalování tváře na veřejných místech, jako jsou školy, nemocnice a hromadná doprava, přijala Druhá komora nizozemského parlamentu, První komora ho schválila v červnu 2018 a zákon vstoupí v platnost od ledna 2019. Také v Německu je částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech. Restrikce se týkají osmi ze 16 spolkových zemí a někde se vztahují i na jarmulky nebo kříže.

Zákon, který zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách, schválil v červnu 2018 také norský parlament.

V Itálii sice neexistuje specifické nařízení o nošení muslimského závoje, ale zákon z roku 1975, který je součástí předpisů na ochranu veřejného pořádku, zakazuje zakrývat si zcela tvář na veřejných místech. To platí jak pro závoj, tak pro motorkářskou helmu. Starostové z Ligy severu se v minulosti opírali o tento text, když ve svých obvodech zakazovali nošení burky, nikábu (závoj, které na rozdíl od burek nezahaluje oči) a burkini (muslimských plavek).

V Bosně, kde tvoří asi 40 procent bosenského obyvatelstva muslimové, platí zákaz nošení hidžábu ve všech prostorách justičních orgánů. Zákaz nošení symbolů platí i pro jiná náboženství.

V roce 2017 zakázaly výrobu, prodej a nošení burek například i úřady muslimského Maroka. Zdůvodnily to potřebou zvýšit bezpečnost v zemi.

Americká armáda naopak v roce 2017 uvolnila předpisy týkající se uniforem. Nově například povoluje ženám nosit hidžáby, ovšem s podmínkou, že budou z nehořlavého materiálu. Stejně tak sikhové budou moci mít na hlavě turban a nechat si plnovous.

Také v Turecku jsou zákazy rušeny. Nošení šátků ve veřejných institucích bylo v zemi zakázáno v roce 1980 ve snaze omezit rostoucí vliv islámu. Od nástupu islámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k moci v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem se zákaz postupně rušil s poukazem na to, že jde o autoritářský pozůstatek minulosti. V posledních letech byl zákaz zrušen na školách a univerzitách, ve státní správě, v policii a armádě.

Problém dorazil i do ČR. V roce 2017 soudy zamítly požadavek somálské dívky, která se domáhala omluvy a 60.000 korun od pražské Střední zdravotnické školy kvůli údajnému zákazu nosit při vyučování muslimský šátek hidžáb. Sledovaný spor ještě neskončil, přesunul se k Nejvyššímu soudu. Ředitelku školy Ivanku Kohoutovou v říjnu 2018 ocenil prezident Miloš Zeman medailí Za zásluhy I. stupně. Kohoutová byla podle Hradu oceněna jako "statečná žena v boji s netolerantní ideologií".

Témata:  muslimové,  Islám,  Francie,  Nizozemí