reklama

Podle průzkumu EU provedeným ve dvanácti zemích mezi 16 395 respondenty z řad židovské populace mluví jasně. Obavy z antisemitismu u nich sílí. Největší nárůst obav zaznamenali židovské komunity ve Švédsku a Německu. Zatímco v roce 2012, kdy byl proveden poslední výzkum, v obou zemích antisemitismus považovalo za problém 60 % respondentů. Dnes se ve Švédsku 80 % a v Německu už plných 85 % respondentů vyjádřilo, že antisemitismus je velký problém. Nejhůře skončila Francie, kde antisemitismus děsí 95 % respondentů.

Evropa, která se jinak chlubí tolerancí ke všem náboženstvím nedokáže účinně bojovat s antisemitismem. Ba co více je často tolerován a přehlížen z nejvyšších pater politiky. A objevuje se i v ní. A v poslední době především na levici. Ta antisemitismus maskuje jako odpor proti politice státu Izrael a bojem za Palestinu. Snaží se tak ulovit voliče i v komunitách, pro které je tato otázka kruciální. To platí především pro muslimskou komunitu.

Stát Izrael jako stát není a nesmí být nějakou hájenou výjimkou. Mnohé jeho konání si tvrdou kritiku zaslouží. Leč pod rádoby konstruktivní kritikou se často skrývá primitivní antisemitismus. Vlajkovou lodí moderního antisemitismu nejsou neonacisté na okraji politického spektra. Do čela se dostal britští Labouristé. Jejich předseda Jeremy Corbyn sice tvrdí, že je mu antisemitismus naprosto cizí jeho chování však nenávisti vůči Židům ve straně dává volnou průchod.

Corbyn se například poklonil u hrobů teroristů z Mnichova, kteří v roce 1972 povraždili izraelské sportovce. O Hizballáhu tvrdí, že jsou to přátelé a hlavní problém Blízkého východu není islamismus ale Izrael. Výsledek? Jen vloni se s antisemitismem setkalo na 700 jejich členů a straníci židovského původu labouristy houfně opouštějí. Dokonce odešlo i sedm poslanců, kteří jej uvedli jako jeden z důvodů svého odchodu z klubu a strany.  V Británii také vzrostl nejvíce počet těch, kteří považují antisemitismus jako problém z 48 % v roce 2012 na 75 % v roce 2018.

Mnozí politici a státní správa prostě v současné atmosféře jednoduše neví, jak na antisemitismus reagovat. Původce antisemitismu a násilných činů proti lidem židovského vyznání jsou totiž často přistěhovalci a uprchlíci. A kritika těchto skupin je často v očích mnohých aktivistů a politiků považována za xenofobii. Není divu, že antisemitských útoků přibývá. V Německu bylo v roce 2018 1646 antisemitských útoků, což je oproti roku 2017 10 % více. Během nich bylo zraněno 46 osob. Ve Francii dokonce narostl počet útoků o plných 75 % na 511.

Statistiky navíc často nezaznamenávají všechny nábožensky motivované činy.  Mnohé nejsou totiž klasifikovány jako násilí náboženské, ale politicky motivované. Dnes už klasickým příkladem je pokus o vypálení synagogy ve Wuppertalu v roce 2014. Tři pachatelé byli odsouzeni k podmíněnému trestu a několika hodinám veřejně prospěšných prací. Důvod? Útok Molotovovým koktejlem podle německých soudů nebyl antisemitským útokem ale protestem „proti politice státu Izrael“.

Z neutěšené situace se snaží politici vykroutit klasickým způsobem.  Vinní jsou podle nich populisté a politici z „Východu“. Tak viceprezident Evropské komise Frans Timmermans obvinil z rozdmýchávání antisemitismu maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten prý kampaní proti filantropovi s maďarsko-židovskými kořeny Georgi Sorosovi vyvolává představu židovského spiknutí, a ve společnosti tak vyvolává antisemitismus. Pokud se ovšem vrátíme k výše zmíněnému průzkumu, Maďarsko je jedinou z dvanácti zemí, kde poklesl pocit respondentů, že antisemitismus je celospolečenský problém! Z 89 % v roce 2012 na loňských 77 %.  A na rozdíl od Německa a Francii, kde vyjádřilo obavu z fyzických útoků plných 60 % respondentů, v Maďarsku to bylo pouhých 24 % dotázaných.

Antisemitismus je stará nemoc Evropy, která se vrací i přes urputnou snahu se ji zbavit. Ten současný je problematičtější v tom, že je skrytý, a často v sociálních skupinách, které jsou uzavřené a je těžké je ovlivnit. Navíc je tu často vidět nechuť antisemitismus řešit s tím, že ten, kdo by na něj upozornil může sám skončit jako původce nenávisti.  A v tom je největší nebezpečí. Pokud nedokážeme antisemitismus odkrýt a upozornit na něj a činy řádně potrestat, pokud se najdou politici, kteří jej dokonce hájí, Evropa se vrací tam, kam se nikdy vrátit nechtěla. A to i přes všechna ta krásná slůvka o rozmanitosti a toleranci.

Loading...

8 komentářů (Poslední 03.03. 10:23) Napište svůj názor

reklama