Trump straší spojence! Budou platit za ochranu?

O čem se dříve mluvilo šeptem a pouze teoreticky, o tom se dnes začíná mluvit nahlas. A čím dál tím více důrazněji a vážněji. Spojené státy budou chtít za své vojáky na území spojenců v Evropě a Asii zaplatit. A Trump není z laciného kraje. Bude chtít všechny náklady plus 50 % navíc. V první řadě se má jednat o bohaté země jako Německo, Jižní Koreu a Japonsko.

Prezident Trump už oznámil, že koná. „Všechny boháté bohaté státy byly upozorněny,“ prohlásil ve svém projevu na půdě Pentagonu 17. ledna. „Nemůžeme ze sebe dělat hlupáky.“ Pokud se tak skutečně stane bude to nejen v americké zahraniční a obrané politice, ale i v geopolitické situaci, naprostý zlom. Lze předpokládat, že se oslabí nejen euroatlantické vazby, ale vazby na Východní Asii. Spojenci by se tak fakticky změnili ve vazaly.

Trump je ovšem obchodník a vše si po ekonomické stránce dobře propočítal. Teoreticky by měl v každé situaci zvítězit. Jako příklad lze uvést Německo. To již dnes přispívá na americké síly na svém území částkou zhruba 1 miliardy eur ročně, což je zhruba 28 % nákladů na 33 000 amerických vojáků, kteří jsou umístěni v Německu. Pokud by prošel Trumpův návrh Německo by muselo sáhnout do státní kasy pro dalších 5-6 miliard eur.

Pro srovnání dnes odvádí všechny evropské státy Američanům v příspěvku na obranu 2,5 miliardy USD. Pokud by došlo skutečně k navýšení plateb, nezasáhlo by to tedy nejen německý rozpočet. 12 900 amerických vojáků je v Itálii, 8000 je ve Španělsku a Velké Británii. Ve Východní Asii v Jižní Korei jich je 26 000 a největší kontingent - 56 000 mužů v plné zbroji, je v Japonsku.

Právě dvě posledně jmenované země jsou v nejprekérnější situaci. Čína, kterou obě země mají za humny, neustále posiluje a na oba státy stran teritoriálních vod a sporných ostrovů vytváří často tlak, který je až na hraně války. Korejci si svůj ošemetný stav uvědomují a rozhodli se jednat dříve, než o tom začali mluvit samotní Američané. Vloni podepsali s USA dohodu o zvýšení plateb za americké vojáky na svém území o 8 %. Za letošek by měl Soul zaplatit 924 miliony dolarů. Trump ovšem nad dosaženou dohodou vyjádřil nespokojenost. Je to prý málo.

V Evropě může být situace daleko složitější. Trump počítá s tím, že pokud Evropané nezaplatí a vojáci odejdou, Evropa bude peníze investovat do svých armád a nakupovat zbraně. A z jaké jiné země by nejmodernější zbraně měly přijít než z USA?  Zapomíná přitom, že mezi Evropany jsou proti Američanům velké antipatie. V loňském průzkum 42 % Němců vyjádřilo svoje přání, aby američtí vojáci opustili jejich zemi. Opačný názor mělo 32 % dotázaných. Italové jsou na tom podobně.

Především levicové strany jako Die Linka, Zelení a SPD jsou proti dalšímu navyšování výdajů na obranu. Pokud by se tohoto tématu tyto strany s úspěchem chopily a skutečně s ním ve volbách uspěly, mohlo by se skutečně stát, že by se z Německa museli Američané poroučet. A všechny strany jsou i proti navyšování obranných rozpočtů vlastní země. Pokud by se tak stalo, NATO by nepochybně dostalo v Evropě obrovskou ránu.

Ztráta německých základen by byla ranou i pro americké ozbrojené síly a mocenskou pozici USA v regionu. Například gigantická základna v Ramsteinu zajišťuje dopravu nákladů pro americké ozbrojené síly nejen po celé Evropě, ale i Blízkém Východě a jsou na ní uskladněny jaderné zbraně. Obrovská nemocnice v Landstuhlu poskytuje špičkovou péči americkým vojákům zraněným v boji. Pokud by Američané z Německa museli odejít, o toto vše by přišli, a museli by vybudovat toto zázemí někde jinde.  

Nereálný je i přesun do východní zemí NATO. Polsko by nepochybně na svém území nějaký Fort Trump uvítalo. Ostatně tato nabídka spolu s dotací 2 miliard dolarů na jeho stavbu vloni již padla. Má to ovšem několik háčků. V první řadě by to byla pro Rusko až příliš velká provokace a mohlo by to vést k ještě většímu zhoršení vztahů mezi oběma státy, což by nepochybně vedlo k recipročním krokům. A to USA nechtějí, i přes silná slova, riskovat.

Navíc se už po polské nabídce ozvali mnozí experti, podle kterých by ani 2 miliardy dolarů na stavbu velké základny nestačily. A Polsko by si rozhodně nemohlo dovolit platit za stejný počet vojáků jako Německo nebo Japonsko. Americkým vojákům se také do Polska moc nechce. Přeci jen Západní Evropa má stále vyšší životní standart, vybavenost a příjemnější podnebí než chladné Východní Polsko.

Stejně tak může padnout i další Trumpova kalkulace, která počítá s tím, že by Evropané po odchodu Američanů začali pumpovat peníze do zbrojení a vlastních armád. Opak by mohl být pravdou. Mohlo by dojít k definitivní emancipaci Evropy, a ta by se mohla dohodnout s Ruskem na nových pravidlech soužití a Američany vyšachovat ze hry úplně, aniž by dala na obranu, byť jen cent navíc. Amerika by tak nakonec mohla skončit nejen bez tributu pacis, ale i bez spojenců a důležitých základen, které ji dovolují operovat ve velké části světa.

To si uvědomuje i mnoho činitelů Pentagonu a americké administrativy. Bývalý velvyslanec při NATO z Obamovské éry Ivo Daalder upozorňuje, že vojáci rozmístění v Evropě, na Blízkém Východě a Východní Asii jsou součástí amerického bezpečnostního systému. Pokud by došlo ke stažení jednotek, ohrozí to bezpečnost USA. Navíc vzhledem k americkému vojenskému rozpočtu, který je letos 716 miliard dolarů a příští rok má nabobtnat na neuvěřitelných 750 miliard, by byl přínos takových příspěvků minimální a škody, které by způsobil, nedozírné.

Některé komentáře ironicky připomínají, že pokud by toto Trump prosadil, stal by se skutečně nejlepším ruským agentem. Bude jistě zajímavé sledovat další postup Trumpa s pokusem o prosazení tohoto plánu. Již jen však to, že se o takovémto tributu pacis mluví nahlas, poškozuje spojenectví Washingtonu se zbytkem světa, a reálně to podrývá současný americký mocenský systém. USA díky této teorie reálně ztrácí na důvěryhodnosti a mocensky oslabují. Pro Evropu, Japonsko a Jižní Koreu to ovšem dává jasnou zprávu. Musí se připravit na dobu, kdy se na USA již nebudou moci spolehnout. A ta doba může přijít velmi brzy. 

Témata:  Donald Trump,  USA,  Německo,  NATO (Severoatlantická aliance),  diplomacie