Lidé nedokážou rozeznat dezinformace, nevěří ničemu, tvrdí studie

Nové vydání rozsáhlého průzkumu hodnotí údaje ze 38 zemí, mezi nimiž je 24 evropských a poprvé i jedna africká: Jihoafrická republika. Analytikům odpovídalo na otázky 75.000 "konzumentů internetového zpravodajství". Na pozadí nových poznatků jsou podle autorů sílící populismus, politická a ekonomická nestabilita, polarizace veřejné debaty i rostoucí obavy ohledně vlivu velkých technologických společností.

V tomto klimatu opět napříč zkoumanými zeměmi poklesla důvěra ve zpravodajství jako takové, a to o dvě procenta na aktuálních 42 procent. Jen o sedm procent lidí víc uvedlo, že důvěřují zpravodajským kanálům, které sami využívají.

Pro Česko jsou obě statistiky ještě nižší, nicméně od minulého roku čísla mírně stoupla: důvěra ve zpravodajství v obecné rovině je podle průzkumu na 33 procentech, jen 39 procent Čechů zřejmě důvěřuje médiím, jejichž obsah sledují. Největší důvěru vyjádřili čeští respondenti opět veřejnoprávním médiím, tedy České televizi a Českému rozhlasu, za nimiž následovaly weby idnes.cz a aktualne.cz a televize Prima.

Důvěru v média podle Reuters Institute v těchto dnech podrývá vzestup politicky zaujatého obsahu na internetu, množství materiálů se senzačními titulky či různé formy dezinformací. Více než polovině oslovených lidí (55 procent) dělá starosti, zda dokážou na internetu rozeznat poctivé zpravodajství od manipulace. A zatímco podle 62 procent respondentů média pomáhají společnosti držet krok s událostmi, jen 51 procent má pocit, že jim média pomáhají tyto události pochopit.

Z nové analýzy vyplývá, že největší obavy ohledně dezinformací panují v Brazílii či v JAR, tedy v zemích, kde je společně s Indií zásadním kanálem pro sdílení zpráv aplikace WhatsApp. Srovnatelně jsou na tom Spojené státy, Francie či Británie. Právě na ostrovech nejvíce přibylo lidí, kteří se obávají neschopnosti oddělit pravdivá sdělení od dezinformací: při minulém výzkumu jich bylo 58 procent, nyní je to sedm z deseti dotázaných.

Mediální organizace se při pokračujících překotných změnách v odvětví snaží zvyšovat podíl spotřebitelů, kteří platí za jejich internetový obsah. Analytici Reuters Institute ale zjistili pouze drobný nárůst počtu takových konzumentů. Nejvyšší je jejich podíl v Norsku a v Turecku (u obou zemí 34 procent) a ve Švédsku (27 procent). Česko se v tomto směru řadí na chvost studie se sedmi procenty respondentů, kteří podporují online zpravodajství ať už zakoupením předplatného či jednorázovými příspěvky.

Mnohem větší část publika, jak v ČR, tak v ostatních zemích, se naopak zpravodajství cíleně vyhýbá a má pocit, že ho je kolem příliš. Nejčastěji o "zpravodajském přetížení" hovořili Američané (40 procent), z Čechů si na tento jev stěžovalo jen 16 procent dotázaných.

Zprávám se podle průzkumu v součtu všech zemí vyhýbá 32 procent lidí, což je o šest procent více než před dvěma lety, kdy se autoři touto otázkou zabývali naposledy. V Británii toto číslo poskočilo dokonce o 11 procent, přičemž více než dvě třetiny "abstinentů" (71 procent) uvádí jako důvod snahu vyhnout se zprávám o brexitu.

Témata:  fake news a dezinformace,  novináři,  lidé