NATO hrozí Rusku. Další rakety v Evropě? Spor o smlouvu INF se vyostřil

"Naše reakce bude obranná, vyvážená a koordinovaná," řekl novinářům v Bruselu Stoltenberg, podle něhož bude aliance schopna přijmout některá opatření rychle, další budou vyžadovat čas.

Konkrétní podobu jednotlivých kroků však odmítl komentovat. Podle jeho dubnového vyjádření však NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě jaderné rakety. Spekuluje se spíše o možném posílení současných raketových kapacit aliance na evropském kontinentu.

Amaricko-ruskou dohodu INF z roku 1987 vypověděly letos 1. února USA s odůvodněním, že Moskva dohodu nedodržuje, a stanovily půlroční lhůtu, která dává Rusku možnost porušování dohody napravit. Rusko ale odmítá, že by smlouvu porušovalo.

Rusko tak má čas do začátku srpna, aby se k dodržování dohody vrátilo. Podle Stoltenberga v to stále spojenecké země doufají, ačkoli se "čas rychle krátí". Aliance podle něho již delší dobu odpovídá na ruskou hrozbu posilováním svých vojenských kapacit v Pobaltí a jihovýchodní Evropě.

Na středečním jednání ministrů obrany, kterého se zúčastní i nový americký ministr obrany Mark Esper, se bude podle šéfa NATO probírat i zvyšování spojeneckých nákladů na obranu, které je pro Washington zásadním tématem. 

Stoltenberg ocenil, že podle aktuálních údajů již pátým rokem v řadě rostou celkové náklady, které alianční země vydávají na obranu. Letos má být v rámci evropských států a Kanady odhadovaný nárůst 3,9 procenta.

Dlouhodobý požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby na sebe ostatní státy NATO vzaly část amerických výdajů a dostaly se ke slibovanému dvouprocentnímu podílu z HDP, letos splní nové země. Šéf NATO prezentoval statistiku, podle níž se letos přes dvě procenta dostane kromě USA dalších šest států. Nejrychlejší nárůst výdajů mají pobaltské státy či Rumunsko, které se přehouply přes (či v případě Litvy dostaly těsně pod) dvě procenta. Česko má podle dnes zveřejněné statistiky letošní podíl obranných výdajů 1,19 procenta HDP.

Mluvit se na ministerském jednání bude i o současném napětí ve vztazích mezi USA a Íránem. Esper by podle Stoltenberga měl spojence informovat o nejnovějším vývoji v souvislosti s novými americkými sankcemi, které Washington na Teherán uvalil po sestřelení amerického bezpilotního letounu nad Hormuzským průlivem. NATO je podle svého šéfa situací okolo Íránu znepokojeno, společné kroky však alespoň prozatím nechystá.

Témata:  Jens Stoltenberg,  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko