reklama

"Alianční vojáci do konce dubna zcela neodejdou," řekl jeden ze zdrojů Reuters. "Podmínky k tomu nebyly splněny," dodal. "Nová americká administrativa upraví kurz. Převládá dojem, že takové stažení vojáků je ukvapené. Mohli bychom se dočkat promyšlenější strategie stahování ze země," uzavřel.

Administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa uzavřela minulý rok s Tálibánem dohodu, podle níž se mají alianční vojáci stáhnout výměnou za bezpečnostní garance ze strany povstaleckého hnutí.

Trump dohodu, v níž nefigurovala afghánská vláda, oslavoval jako konec války, která se vleče dvě desítky let. Počet amerických vojáků do letošního ledna snížil na 2500, což je nejméně od roku 2021.

Plán toho, co nastane po dubnu, bude patrně patřit mezi priority únorového jednání NATO, uvedl jeden ze zdrojů Reuters. Pozice Severoatlantické aliance, kterou Trump obcházel, nyní nabývá na důležitosti, tvrdí diplomaté a odborníci.

"Žádný ze členů NATO nechce zůstat v Afghánistánu déle, než bude nezbytné. Jasně jsme však uvedli, že naše přítomnost závisí na podmínkách," konstatovala mluvčí aliance Oana Lungescuová. "Spojenci celou situaci soustavně vyhodnocují a vzájemně probírají další postup," dodala.

Počet aliančních vojáků v Afghánistánu, včetně těch amerických, vyčíslila na 10.000. Do května se jejich počet podle jednoho ze zdrojů patrně nezmění a zatím není jasné, jak se situace bude posléze vyvíjet.

V Afghánistánu jsou nasazeni i čeští vojáci, od letošního roku jich tam na základě mandátu schváleného českou vládou a parlamentem může být do 205. Loni česká armáda ukončila střežení spojenecké základny Bagrám.

V posledních měsících zažívá řada afghánských provincií i hlavní město Kábul nárůst útoků, přestože od září loňského roku pokračují mírové rozhovory mezi zástupci afghánské vlády a Tálibánu v katarském Dauhá.

Poradce nového amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan v pátek uvedl, že další snížení počtu vojáků v zemi Spojené státy zváží po vyhodnocení chování Tálibánu.

Tálibán v Afghánistánu vládl letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na zářijové teroristické útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.

reklama