Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Arménie uvedla, že v noci čelila rozsáhlému ostřelování ze strany Ázerbájdžánu

Arménie, ilustrační fotografie.
Arménie, ilustrační fotografie.
Foto: reprofoto twitter

O intenzivním ostřelování svého území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci arménské ministerstvo obrany s tím, že protivník využívá také drony, uvedla ruská a arménská média. Ázerbájdžánská strana uvedla, že reagovala na "rozsáhlou diverzní akci" arménské strany, která si vyžádala oběti na životech.

Ázerbájdžánská armáda podle arménského webu Armenpress ostřeluje arménské území přinejmenším v okolí měst Goris a Džermuk. Útok podle arménské strany začal krátce po půlnoci místního času (22:05 SELČ).

Jeden z obyvatel Gorisu portálu news.am sdělil, že zhruba od půl dvanácté večer místního času (21:30 SELČ) bylo ve městě slyšet dělostřelectvo. U Kornidzoru si pak místní všimli dronů, uvádí stejný zdroj.

Ázerbájdžánská agentura APA uvedla, že podle tamního ministerstva obrany dnes arménské ozbrojené síly použily nejrůznější zbraně, včetně minometů, k útoku na pozice, úkryty a základny ázerbájdžánské armády, což prý vedlo ke ztrátám na životech a poškození vojenské infrastruktury.

Útoky se dnes podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu. Moskva má v oblasti mírové jednotky, konflikty ale nejsou výjimečné. Před měsícem Rusko obě strany opět vyzvalo ke zdrženlivosti poté, co Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic.

Pašinjan si kvůli eskalaci střetu s Ázerbájdžánem volal s Putinem a Macronem

Arménský premiér Nikol Pašinjan si kvůli nové eskalaci konfliktu s Ázerbájdžánem telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, informoval je o vývoji, uvedl TASS. Intenzivní přestřelka na hranici s Ázerbájdžánem pokračuje, uvedlo v noci na dnešek arménské ministerstvo obrany citované agenturou TASS. Obě strany už ohlásily oběti na životech. K ukončení bojů vyzval americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Útok podle arménské strany začal krátce po půlnoci místního času (pondělí 22:05 SELČ), ázerbájdžánská armáda ostřeluje arménské území přinejmenším v okolí měst Goris a Džermuk, použila také drony, uvedl arménský web Armenpress.

Arménské ministerstvo obrany ohlásilo mrtvé a raněné, konkrétní počty se teprve upřesňují. Ostřelování zasáhlo i civilní infrastrukturu, cituje z vyjádření ministerstva server news.am. Mluvčí ministerstva oblečený v tričku v zelené vojenské barvě četl sdělení na pozadí státní vlajky a znaku.

Situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici ve 04:00 (2:00 SELČ) je nadále extrémně napjatá a palba nepolevuje, uvedl mluvčí v aktualizovaném prohlášení. "Ázerbájdžánské ozbrojené síly pokračují v používání těžké techniky, bezpilotních letounů a minometů; cílí na pozice arménských ozbrojených sil a osady," cituje mluvčího news.am. Útoku čelí oblasti okolo měst Vardenis a Kapan.

"Spojené státy jsou hluboce znepokojeny zprávami o útocích podél arménsko-ázerbájdžánské hranice, včetně údajných úderů na osady a civilní infrastrukturu na území Arménie. Jak jsme již dlouhodobě dávali najevo, tento konflikt nemůže mít vojenské řešení. Naléhavě vyzýváme k okamžitému ukončení jakýchkoli vojenských akcí," uvedl Blinkem v prohlášení.

Na vyostření konfliktu na twitteru reagovalo několik francouzských poslanců, dění označili za znepokojivé. "Francie a Evropa musí zabránit další válce," napsal francouzský europoslanec François-Xavier Bellamy.

Ázerbájdžánská strana nejprve uvedla, že reagovala na "rozsáhlou diverzní akci" arménské strany, která si vyžádala oběti na životech.

"Informace šířené v arménských médiích a na sociálních sítích o údajné invazi ázerbájdžánských vojsk na území Arménie jsou absurdní," uvedlo později ministerstvo v prohlášení citovaném agenturou TASS.

Útoky se dnes podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu. Moskva má v oblasti mírové jednotky, konflikty ale nejsou výjimečné. Před měsícem Rusko obě strany opět vyzvalo ke zdrženlivosti poté, co Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic.

Témata:  Arménie Ázerbájdžán Vladimír Putin Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.