Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Borrell vyzval EU ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, jaro podle něj rozhodne

Josep Borrell
Josep Borrell
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu musela probudit, a to do naprosto nové reality, do nového světa, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell v úvodu debaty Evropského parlamentu o roce války Ruska proti Ukrajině. Členské státy vyzval ke zvýšení a zrychlení vojenské pomoci Ukrajině.

"Čas, který ubíhá, stojí životy," uvedl Borrell. Vojenská podpora Ukrajiny podle něj vůbec není v rozporu s úsilím o dosažení míru. Také Evropa musí být vojensky mnohem schopnější a silnější než dosud, řekl. "Tato válka bude dlouhá," dodal. "Válka má svou cenu, ale i svoboda má svou cenu. Bylo by mnohem horší, kdyby Ukrajina prohrála a (ruský prezident Vladimir) Putin vyhrál," varoval šéf unijní diplomacie.

"Přestali jsme být obezřetní. Důkazem jsou omezené vojenské zásoby a omezená kapacita zbrojního průmyslu," prohlásil o předválečné situaci, kdy Evropa podle něj neučinila vše, co mohla.

Borrell ocenil obranu Ukrajinců před agresí a jejich postup na cestě do "bezpečného přístavu" v EU. Tato cesta podle něj bude dlouhá, stejně jako válka. "Uděláme vše, aby Ukrajina vyšla z války vítězně," řekl.

Upozornil nicméně, že vojensky je situace velice znepokojivá. Více než 360.000 ruských vojáků, dvakrát více než na začátku války, je připraveno k útoku. Ukrajina už nemá početní výhodu.

Pokud chce Evropská unie dosáhnout míru, musí podle Borrella podporovat Ukrajinu ještě více než dosud. "Pokud chceme mír, nesmí Rusko zvítězit. To by byla obrovská hrozba," zdůraznil.

Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu EU na Moskvu uvalila, ruskou ekonomiku oslabily. Je ale zřejmé, že nezkolabovala. Loni mělo Rusko vysoké příjmy z ropy a plynu. To se ale mění, a to i díky zastropování cen ropy. V lednu ruské příjmy z ropy a plynu klesly meziročně o 46 procent. A zadlužení Ruska je čtrnáctkrát vyšší než před rokem.

"Jasně vidíme, že sankce jsou jedem, který působí pomalu. Ale účinek se projeví, a to nezvratně. Sankce přinášejí své plody," řekl Borrell. "Putin už prohrál svou bitvu, stejně jako prohrává politicky, morálně a vojensky, přestože Ukrajina ještě nezvítězila," dodal. Apeloval na všechny členské státy, aby obrněná vozidla a tanky, které jim stojí v kasárnách, poskytly Ukrajině. "Toto jaro a léto budou rozhodující," uvedl.

Borrell na závěr debaty EP, ve které zaznívaly hlavně hlasy na podporu Ukrajiny, ale objevily se i výzvy k okamžitému uzavření míru s Moskvou, připustil, že zbraně zabíjejí - ale právě ty teď Ukrajinci pokračují. Nelze podle něj mluvit o míru bez další podpory Ukrajiny.

Připomněl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden sklidil v západoevropských metropolích hodně potlesku. "Hodně tleskáme, ale nedáváme munici. Potlesk je totiž zadarmo, zatímco leopardy stojí miliardy," řekl a apeloval, aby tyto tanky už byly konečně odeslány Ukrajině, aby na jaře mohla zaútočit.

Borrell současně zdůraznil, že je nutné zachovat jednotu EU, a to i proto, že "každé euro (na pomoc Ukrajině) potřebuje jednomyslné schválení". A k tomu může přispět i Evropský parlament, pokud pomůže přesvědčit veřejnost.

"Nechápu tu lásku k Putinovi, anebo tu bezbřehou naivitu," řekl o postoji klubu Levice, sdružujícího komunisty. "Opravdu si myslíte, že kdybychom nedali Ukrajincům zbraně a munici, tak to Putina zastaví? Vraťte se na Zem! Řešením není přestat pomáhat Ukrajině, ale pomáhat více a rychleji," prohlásil. "Jaká je tu alternativa? Podívejte se lidem do očí a řekněte, jaká jiná opatření zastaví ruské tanky. Pokud zastavíme podporu Ukrajině, důsledky budou velice neblahé," dodal.

"Jsme ve válce. Nevedeme ji, naši vojáci neumírají, ale pomáháme," řekl.

Témata:  Josep Borrell Ukrajina EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.