Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: Spor o irskou pojistku se vyhrocuje, Británie dostala ultimátum

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Británie musí Evropské unii do konce září písemně sdělit, čím chce nahradit spornou irskou pojistku v brexitové dohodě, pokud se chce vyhnout brexitu bez dohody. V Paříži to ve středu večer prohlásil finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní osmadvacítce předsedá. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay dnes EU vyzval, aby v jednáních s Londýnem prokázala "flexibilitu a kreativitu". Pojistka musí z dokumentu zmizet a Spojené království je připraveno blok 31. října opustit i bez dohody, prohlásil Barclay.

"Pokud chce Spojené království projednat alternativy ke stávající brexitové dohodě, musí je předložit do konce měsíce. Pokud se tak nestane, je po všem," uvedl Rinne po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.

Dodal, že se s šéfem Elysejského paláce shodl, že britský návrh - "pokud existuje" - musí mít písemnou podobu. Unijní země by jej tak měly čas prostudovat do klíčového summitu 17. října. Irský ministr zahraničí Simon Coveney k tomu dnes podle agentury Reuters uvedl, že unijní lídři dosud žádné věrohodné návrhy z Londýna neviděli. V EU tak podle něj roste frustrace.

Britská média připomínají, že zmíněnou jedenáctidenní lhůtu musejí ještě oficiálně schválit další členské státy. Finská média píší, že Rinne chce o termínu po telefonu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i britským konzervativním premiérem Borisem Johnsonem.

Terveisiä Pariisista! ??Erinomainen tapaaminen Ranskan presidentti @EmmanuelMacron:in kanssa. Keskusteluaiheina mm. Suomen EU-puheenjohtajakauden teemat, ilmastonmuutoksen torjunta, oikeusvaltion puolustaminen ja unionin monivuotinen rahoituskehys.Vein myös pienen lahjan. pic.twitter.com/KZjMZh6FQw

— Antti Rinne (@AnttiRinnepj) September 18, 2019

Pokud by členské státy finský návrh podpořily, Johnson by se patrně ocitl v časové tísni. Lhůta do 30. září by navíc byla problematická i proto, že by vypršela uprostřed výročního sjezdu Konzervativní strany. Konference konzervativců se uskuteční od 29. září do 2. října.

Takzvaná irská pojistka má zabránit vzniku klasického hraničního režimu mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Při uplatnění pojistky by Británie de facto zůstala v celní unii s EU a Severní Irsko by navíc podléhalo některým pravidlům jednotného unijního trhu. Pojistka tak představuje podle kritiků riziko, že Británie zůstane připoutána k unijním strukturám a že bude narušena její územní celistvost. Opatření by ale začalo platit jen v situaci, kdy by se obě strany do konce přechodného období po brexitu nedokázaly domluvit na jiném řešení otázky irské hranice.

Johnson pojistku opakovaně označuje za nedemokratickou a tvrdí, že Londýn má k dispozici jiná řešení, o kterých ale nechce jednat veřejně. Z Bruselu naproti tomu zní, že britská vláda zatím s funkční alternativou nepřišla.

Podle britského tisku spočívá Johnsonovo řešení v jednotném trhu pro zemědělské produkty mezi Irskem s Severním Irskem tak, aby mohly mezi oběma celky plynule proudit potraviny i hospodářská zvířata. Celní kontroly a omezené a "neobtěžující" kontroly standardů zboží mají být prováděny jinde než přímo na hranici. Mezi EU a Británií, a to ani mezi EU a Severním Irskem, nemá být celní unie. Tento režim by mohl jednostranně ukončit severoirský parlament.

Témata:  Brexit EU Velká Británie Antti Rinne Stephen Barclay Irsko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.