Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brutalita ruské policie. VIDEO vyvolalo poprask, opozice chystá nové protesty

Ruská policie, ilustrační fotografie
Ruská policie, ilustrační fotografie
Foto: interpol.int

Moskevská opozice je rozhodnuta zorganizovat další mítink na podporu kandidátů, které městská volební komise odmítla připustit k volbám kvůli údajným nesrovnalostem při registraci.

Podle dnešní informace listu Kommersant zástupci sílícího opozičního hnutí dali radnici faktické ultimátum: pokud kandidáty nezaregistruje, odmítne opozice výsledky zářijových voleb do městského zastupitelstva uznat.

Své odmítavé stanovisko moskevská volební komise odůvodňuje tvrzením, že kandidáti nedodali dostatečný počet ověřených podpisů, jejichž seznamem zákon registraci kandidátů podmiňuje. Většina odmítnutých politiků se odvolala, ústřední volební komise ale odmítavé stanovisko potvrdila. Jedinou zákonnou formou odporu, kromě veřejných protestů, tak zůstává žaloba a soud.

Sobotní protestní demonstraci městské úřady povolily, ale několik stovek protestujících se po skončení akce vydalo k nepovolenému pochodu do centra města. Tvrdá policejní reakce, která následovala, vyvolává v Moskvě veřejnou kritiku, k níž se podle moskevského rozhlasu přidávají i "hvězdy ruského showbyznysu". Jsou mezi nimi televizní moderátoři Leonid Parfjonov a Jana Rudkovská, spisovatelka Ljudmila Ulická, v Rusku známí rappeři Face a Jegor Krid nebo zpěvák Sergej Lazarev.

Pohoršení vyvolalo zejména video zachycující příslušníka národní gardy, který pěstí bije mladou demonstrantku.

Na sobotní demonstraci podle agentury TASS policie zadržela i vozíčkáře. Vlnu nesouhlasu vyvolala už minulý týden informace o pokusech zbavit rodičovských práv rodinu, která se do protestů zapojila s dítětem. Dnes proti takovému opatření protestovala dětská ombudsmanka Anna Kuzněcovová.

Po demonstraci, na níž podle policie o víkendu přišlo 20.000 a podle nezávislých odhadů až 60.000 lidí, bylo zadrženo kolem 200 lidí. Podle mínění ruských politologů šlo o největší protest v Rusku za posledních sedm let.

Další demonstraci se opozice rozhodla zorganizovat příští sobotu 17. srpna, žádost na radnici tentokrát podali zastupitelé Ilja Azar a Andrej Morev, napsala agentura Interfax. Očekávaná účast je 30.000 lidí, moskevská radnice zatím na žádost nereagovala. Ve stejnou dobu se bude v Moskvě konat i protestní mítink komunistů pod heslem "Za čestné a transparentní volby". K akcím organizovaným liberální občanskou opozicí se ale komunistická strana odmítá připojit.

Z informací ruských médií vyplývá, že požadavky organizátorů demonstrací se stupňují. Zatímco při první protestní akci koncem července požadovali demonstranti připuštění opozice k volbám, nyní žádají zrušení nebo odklad komunálních voleb, lustraci členů volebních komisí a změnu volebních zákonů.

Názory ruských politologů na potenciál protestního hnutí v Moskvě se různí. Podle šéfa Fondu rozvoje občanské společnosti Konstantina Kostina jsou cíle opozičního hnutí nesourodé, a jakmile se hovoří o konkrétních požadavcích, zájem o demonstrace klesá. "Rozpor mezi mírnými počátečními požadavky a pozdějšími dramatickými výzvami je zjevný. Nikdo ale vážně nepočítá s tím, že by byly volby zrušeny nebo odloženy," soudí Kostin.

Skutečnost, že do hnutí odporu se zapojily ruské celebrity, je důkazem krachu pokusů státní moci protesty diskreditovat, řekl listu Kommersant analytik Alexandr Kyněv. "Protest není jen společensky schvalovaný, ale i módní, sledujeme proces heroizace jeho vůdců," je přesvědčen Kyněv.

Témata:  demonstrace v Rusku Moskva Rusko policie Rusko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.