Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cenový strop pro ruskou ropu podle Scholze potřebuje širší podporu než jen G7

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Facebook Olaf Scholz

Zastropování cen ruské ropy může fungovat jen po zapojení dalších zemí mimo skupinu velkých ekonomik G7, jednání ale pokračují. Dnes to na tiskové konferenci řekl německý kancléř Olaf Scholz. Cenový strop pro ruskou ropu na červnovém summitu G7 v Bavorsku navrhly Spojené státy, chtějí tím Moskvě zabránit vydělávat na vysokých cenách energetických surovin a financovat tak svou invazi na Ukrajinu.

Určení horní hranice cen ruské ropy, za kterou by Moskva mohla svým odběratelům surovinu prodávat, na summitu podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron. Poznamenal ale, že pro fungující stanovení maximálních cen je potřeba rozšířit alianci kupujících. Scholz tehdy zastropování označil za velice náročný projekt, který je třeba nejdříve dobře připravit včetně nezbytných mechanismů, aby mohl vůbec fungovat.

V závěrečném komuniké se nicméně země G7 zavázaly, že možnost cenových stropů prověří. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jednání se tradičně účastní i zástupci Evropské unie.

Scholz dnes své stanovisko ze summitu G7 zopakoval. "Cenový strop může fungovat jen na celosvětové úrovni. Intenzivně o tom ale jednáme," řekl.

Témata:  Olaf Scholz ropa Rusko

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Teploty budou skákat o desítky stupňů

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.