Nového prezidenta České republiky začali dnes jako první v zahraničí volit čeští občané na zastupitelských úřadech v Jižní Americe. První volební místnosti se otevřely ve 14:00 místního času (18:00 SEČ) v brazilských městech Sao Paulo a Brasília, v argentinském Buenos Aires a v Santiagu de Chile. Po 20:00 SEČ se začalo volit i na východním pobřeží Spojených států, konkrétně ve Washingtonu a v New Yorku, a v kanadské Ottawě. V Severní a Jižní Americe hlasují čeští občané dnes a v pátek, oba dny od 14:00 do 21:00 místního času.
V největším brazilském městě Sao Paulu se k volbám českého prezidenta registrovalo 72 českých občanů, další mohou přijít, pokud si v Česku nechali vystavit voličský průkaz. Volební místnost otevřeli též v brazilské metropoli, kde zájem volit předem vyjádřilo dvacet Čechů. "V centru je posílena bezpečnost, občas nad námi přeletí policejní vrtulník, ale jinak je tu klid," řekl ČTK chargé d'affaire velvyslanectví v Brazílii Tomáš Loníček s odkazem na nedělní násilnosti ve vládní čtvrti, která je od ambasády vzdálena asi dva kilometry.
V New Yorku dnes na zahájení voleb v České národní budově na Manhattanu čekalo jen pár lidí, "největší nápor čekáme mezi čtvrtou a šestou, kdy lidem skončí pracovní povinnosti", řekl ČTK generální konzul Arnošt Kareš. Podle jeho odhadu z 500 lidí uvedených na voličském seznamu přijde zhruba 350.
Z celkových 14.370 občanů, kteří se ve světě registrovali ve zvláštních voličských seznamech k volbě prezidenta v zahraničí, představují voliči v zemích Latinské Ameriky podle Černínského paláce necelá čtyři procenta. Více se jich předem přihlásilo v Kolumbii (136), Argentině (102) či Brazílii (92), menší počty jsou registrovány v Mexiku (63), Peru (52), v Chile (38) či na Kubě (dvě desítky).
Nižší počet českých voličů v zemích Latinské Ameriky vysvětluje zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro krajanské záležitosti Jiří Krátký zejména tím, že drtivá většina krajanů v těchto zemích nemá české občanství. "Ve velké většině se v těchto oblastech, například právě v Brazílii, jedná o potomky Čechů v několikáté generaci," uvedl Krátký.
"Volby jsme letos zahájili bez problémů, přestože se od rána sype sníh," řekla ČTK vedoucí konzulárního úseku na velvyslanectví v Ottawě Jana Stará. "V seznamu máme 200 voličů a přišly nám čtyři voličské průkazy," dodala.
Důvodem dřívějšího hlasování v Americe je potřeba zajistit, aby hlasy mohly být sčítány a výsledky zveřejňovány hned po ukončení hlasování v ČR. Podle ministerstva zahraničí se hlasuje na zastupitelských úřadech v Santiagu de Chile, Brasílii, Sao Paulu, Buenos Aires, Bogotě, Limě, v mexické metropoli, v Havaně, ve Spojených státech v Los Angeles, Chicagu, New Yorku a Washingtonu a v Kanadě v Ottawě a v Torontu.
K prvním přímým volbám prezidenta ČR se v roce 2013 v cizině přihlásilo na 7200 voličů, v předchozích volbách v roce 2018 jich bylo v registračních seznamech zhruba 9000 a letos se registrovalo do těchto voličských seznamů po celém světě 14.370 občanů ČR. Před pěti lety v zahraničí v prvním kole hlasovalo asi 8900 lidí a ve druhém 10.700 voličů.
Témata: prezidentské volby 2023, volby
Související
10. února 2023 15:08
9. února 2023 17:05
3. února 2023 11:49
31. ledna 2023 14:25
30. ledna 2023 14:12
30. ledna 2023 8:49
