Doba pobrexitová: Johnson může čelit revoltě, EU vstupuje do neznámých vod

Co bude následovat v Británii?

Podle oznámení britské vlády bude parlament hlasovat o dohodě 30. prosince. Poslanci stále čekají na kompletní text dohody, který by měl být podle hlavního britského vyjednavače Davida Frosta brzy zveřejněn.

Britským zákonodárcům se patrně nebude zamlouvat urychlený schvalovací proces. Schválit významnou legislativu jim obvykle trvá měsíce.

Britský premiér Boris Johnson může stále čelit revoltě stoupenců brexitu ve své straně, pro které není vyjednaná dohoda dostatečnou zárukou jasného oddělení Británie od evropského bloku.

Johnsonovi konzervativci ale mají v parlamentu většinu 80 křesel a opoziční labouristé už řekli, že dohodu podpoří. Jejich vůdce Keir Starmer oznámil, že lepší je nějaká dohoda než vůbec žádná.

Co bude následovat v EU?

Evropská komise (EK) je připravena rozeslat návrh textu dohody zbývajícím 27 členským státům. Hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier o jejím textu informoval velvyslance zemí EU na zvláštní schůzce.

Na prostudování dokumentu si diplomaté nejspíše vyžádají dva až tři dny. Členské státy potom budou muset schválit text dohody a její provizorní aplikaci.

Vzhledem ke krátké době, která zbývá do konce roku, možná Evropský parlament (EP) nestihne dohodu schválit. Europoslanci už 21. prosince konstatovali, že i v případě uzavření dohody už nebudou mít na prostudování a schválení dokumentu dostatek času.

Mohl by Evropský parlament dohodu neschválit?

Teoreticky by mohl, byť se členské státy zavázaly k její provizorní aplikaci.

"Je to samozřejmě možné," uvedl brexitový koordinátor EP David McAllister pro server Deutsche Welle. "Ale nemyslím si, že se to stane," dodal.

Dohoda je podle něj "spravedlivá a vyvážená. Chrání zájmy Evropské unie, našich obyvatel a podniků".

"V Evropském parlamentu se mohou vyskytnout kritické připomínky," pokračoval McAllister. "To je úplně normální. Ve finále jde ale o to, shodnout se na souhlasu, či nesouhlasu."

Co se změní 1. ledna?

Formálně skončí jedenáctiměsíční přechodné období po vystoupení Británie z evropského bloku. Británie přestane být součástí jednotného unijního trhu a přestanou ji vázat pravidla a omezení platná v EU.

Dohoda o volném obchodu, pokud ji členské státy schválí, zajistí, že na výměnu zboží mezi Británií a EU nebudou uvalována žádná cla ani kvóty.

Obchodníci ale budou muset při přechodu hranic čelit celním procedurám a regulatorním kontrolám. A protože byla dohoda podepsána týden před koncem roku, nemají lidé ani podniky moc času připravit se na změny, které nastanou od 1. ledna.

Obyvatelé zemí evropského bloku i Británie už nebudou moci vzájemně využívat výhod volného pohybu k práci, životu a ke studiu.

Britové, kteří cestují do zemí EU, tam budou moci zůstat 90 dní každého půl roku. Obyvatelé zemí EU budou moci navštívit Británii maximálně na půl roku (180 dní).

Jaké jsou dlouhodobé důsledky?

EU vstupuje do neznámých vod, neboť Británie je první zemí, která unii opouští.

S vyjednanou dohodou o budoucích vztazích Británii zůstanou některé z výhod, které měla jako členský stát. Odchod z jednotného evropského trhu a celní unie ale bude mít nepochybně negativní dopady na její ekonomiku.

Podle nedávných odhadů britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) by mohl hrubý domácí produkt (HDP) Británie klesnout v dlouhodobém výhledu až o čtyři procenta oproti stavu, kdy by Spojené království zůstalo v EU.

Britská vláda však uvedla, že podobně jako s Evropskou unií uzavřela další obchodní dohody i s 58 dalšími zeměmi či územími.

Témata:  Brexit,  EU,  Velká Británie