Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

G7 poskytne miliardu očkovacích dávek chudým státům

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Řekl to na tiskové konferenci po skončení summitu britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu, také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

"Před týdnem jsem požádal své kolegy o pomoc s přípravou a poskytnutím dávek, které potřebujeme k naočkování celého světa do konce roku 2022," řekl Johnson novinářům. "Jsem velmi potěšen, že mohu oznámit, že tento víkend lídři přislíbili více než jednu miliardu dávek buď přímo nebo prostřednictvím financování programu COVAX."

Závazek však zdaleka nedosahuje 11 miliard dávek, které jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zapotřebí k proočkování nejméně 70 procent celkové populace a skutečnému ukončení pandemie, upozornila agentura AP.

Silné ekonomiky také hodlají dále exportovat, vydávat licence a zajišťovat neziskovou výrobu vakcín. Dále skupina vyzývá k vědeckému a poctivému zkoumání původu koronaviru, přičemž účastnit se má i Čína, kde byl virus poprvé identifikován.

Země G7 se v prohlášení zavazují dále podporovat program ACT-Accelerator (ACT-A), který má organizovat výzkum a globální distribuci vakcín, léků a testů. "Podporujeme diskusi o rozšíření mandátu ACT-A na rok 2022 a jeho revizi, která ho zefektivní," uvádí se v prohlášení.

V rámci snahy zpomalit globální oteplování skupina G7 do roku 2025 hodlá mobilizovat každoročně sto miliard dolarů (dva biliony korun) chudým státům na omezení škodlivých emisí. Z peněz se také mají financovat projekty budování infrastruktury a technologie šetrnější k životnímu prostředí. G7 vyzývá další bohaté státy, aby ji následovaly. Skupina se také zavázala, že do roku 2030 sníží na polovinu emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 2010. V pasáži týkající se životního prostředí je také ukončení vládní podpory těžbě uhlí coby největšímu znečišťovateli.

Ekologické skupiny ale nejsou spokojeny. Nic se nezmění, dokud státy peníze neposkytnou, soudí organizace Greenpeace. Rozvinuté země se v OSN už v roce 2009 dohodly na poskytnutí po 100 miliardách dolarů do roku 2020 chudým státům na tyto účely, ale slib nebyl splněn.

Účastníky summitu dnes oslovil přírodovědec Sir David Attenborough a řekl, že řešení otázek klimatické změny je nyní záležitostí politiky stejně jako vědy. "Víme přesně, co se na planetě děje, a víme, co je třeba za deset let udělat. Vypořádat se s tím je stejně tak věc politiky a komunikace, jako vědy a technologie," řekl.

USA podle agentur prosadily do závěrečného komuniké i vyjádření k Číně. To vyzývá k respektování lidských práv v čínské provincii Sin-ťiang, kde žije menšina muslimských Ujgurů, a k zajištění autonomie Hongkongu. "Budeme prosazovat své hodnoty včetně výzvy, aby Čína respektovala lidská práva a základní svobody, zejména v souvislosti se Sin-ťiangem, zajistila svobody a vysoký stupeň autonomie Hongkongu," uvádí se v dokumentu G7. Zmiňuje se také o nutnosti zajistit stabilitu v Tchajwanské úžině. "Jsem znepokojeni situací v Jihočínském moři a jsme zásadně proti jednostranným pokusům změnit tamní status quo a vyvolávat napětí," uvádí se v prohlášení.

Témata:  G7 očkování COVID-19 koronavirus

Aktuálně se děje

18. dubna 2024 19:07

Putinova ex-manželka přišla ve Francii o vilu. Kreml zuří

Kreml ve čtvrtek odsoudil rozhodnutí francouzských úřadů zkonfiskovat vilu, která patří současnému partnerovi exmanželky ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy