Lavrov řekl, že mírová mise NATO na Ukrajině by vedla ke konfrontací s Ruskem

Vyslání mezinárodní mírové mise na Ukrajinu minulý týden navrhlo Polsko a polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek uvedl, že formální žádost o vyslání mise podá tento týden na summitu NATO.

Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński minulý týden při návštěvě premiérů tří evropských zemí v Kyjevě prohlásil, že by na Ukrajinu měla být vyslána mírová mise NATO, nebo v rámci širší mezinárodní struktury, která by byla zároveň schopná se sama bránit.

Otázka případného vyslání alianční mise na Ukrajinu je nanejvýš citlivá právě kvůli obavám z toho, že by to Moskva mohla vnímat jako přímé zapojení NATO do konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko před měsícem vojensky napadlo.

K věci se dnes podobně jako Lavrov vyjádřil také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když polský návrh označil za lehkovážný a varoval, že by mohl vést k přímému střetu mezi silami Ruska a NATO. "Bylo by to velmi lehkovážné a nanejvýš nebezpečné rozhodnutí," řekl Peskov novinářům. Jakýkoli případný kontakt mezi vojáky Ruska a NATO "by mohl mít jasné důsledky, které by bylo těžké napravit", dodal Peskov.

Lavrov si dnes rovněž postěžoval, že USA překáží rozhovorům s Ukrajinou, které označil za obtížné, protože Kyjev podle něj neustále mění své postoje. Podle ruského ministra je cílem Washingtonu "dominovat" světovému řádu, o což se prý Spojené státy snaží mimo jiné prostřednictvím sankcí.

"Jednání jsou obtížná, ukrajinská strana neustále mění svůj postoj. Je těžké se zbavit dojmu, že naši američtí kolegové je drží za ruku," prohlásil podle agentury AFP šéf ruské diplomacie v debatě se studenty Státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) v Moskvě.

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij už minulý týden řekl, že Moskva a Kyjev se nacházejí "někde napůl cesty" pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, což je jedním z hlavních deklarovaných ruských požadavků. Obě strany se údajně přiblížily také v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO, který Moskva zásadně odmítá. Jednání obou stran se odehrávají za trvající ruské agrese vůči sousední zemi a setrvalého ruského ostřelování a bombardování několika ukrajinských měst.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  válka na Ukrajině,  Sergej Lavrov