Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lukašenko chce od Moskvy bezpečnostní záruky pro případ napadení Běloruska

Alexandr Lukašenko,
Alexandr Lukašenko,
Foto: president.gov.by

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko po setkání s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem v Minsku řekl, že požádal Moskvu o bezpečnostní záruky pro případ napadení Běloruska. Ruský prezident Vladimir Putin s takovými garancemi podle něj souhlasil, informovala dnes agentura Belta.

Lukašenko podle státní agentury uvedl, že o této záležitosti již dříve jednal s Putinem. Ten podle Lukašenka vyslovil souhlas s tím, že takové bezpečnostní záruky jsou nezbytné a je třeba je formalizovat.

"Obecně to na jednání (s Putinem) vyznělo tak, že v případě agrese proti Bělorusku bude Ruská federace bránit Bělorusko jako své vlastní území. To je to, co potřebujeme," řekl Lukašenko.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než 13 měsíců vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale ruské jednotky z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev. I nyní se na území Běloruska nachází kontingent ruských sil.

Do bojů na straně Ruska se Bělorusko hodlá zapojit pouze v případě, že Ukrajina napadne Bělorusko, řekl v únoru Lukašenko. Běloruské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že u hranic s Běloruskem se soustředí významné uskupení ukrajinské armády.

Koncem března Putin oznámil, že Rusko k 1. červenci rozmístí na žádost Minsku v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Lukašenko později vysvětlil, že Bělorusko souhlasilo s tímto krokem kvůli tlaku, kterým podle něj chce Západ docílit změny politického a geopolitického směřování jeho země.

Témata:  Alexandr Lukašenko Ruská armáda Bělorusko

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Teploty budou skákat o desítky stupňů

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.