Připomněla také, že v minulosti kritizovala porušování lidských práv v Turecku, napsala agentura AFP. Merkelová po zářijových parlamentních volbách v úřadu končí, spolu s Erdoganem patří k nejdéle sloužícím čelným politikům v Evropě.

Byla to právě Merkelová, která velmi přispěla k dojednání migrační dohody mezi Tureckem a Evropskou unií v letech 2015 a 2016. Stalo se tak poté, co v roce 2015 přišly do Německa statisíce uprchlíků. Ti se často dostávali do Evropy skrze Turecko. Dosluhující německá kancléřka vyjádřila přesvědčení, že spolupráce s Ankarou bude v této oblasti pokračovat. "Podpora ze strany EU je nutná - doteď jsme vyplatili 4,5 miliardy eur z dohodnutých šesti miliard eur," uvedla Merkelová.

Erdogan připomněl, že Turecko hostí na svém území 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie a dalších 300.000 lidí z Afghánistánu. V uplynulých měsících Turecko vyzvalo EU, aby zvýšila finanční podporu. Podle tureckých úřadů unijní peníze pokrývají jen menší část nákladů, které země s uprchlíky na svém území má.

Merkelová ocenila také rozvoj infrastruktury a zlepšení životních podmínek v Turecku. "Někdy jsem ale byla kritická ohledně vývoje lidských práv a osobních svobod," uvedla kancléřka. Podle ní však Turecko má s Německem a dalšími unijními zeměmi podobné zájmy v řadě geopolitických otázek, například ohledně vývoje v Afghánistánu.

Merkelová a Erdogan patří k nejdéle sloužícím vrcholným politikům v Evropě. Podle politologa Güntera Seuferta měli oba politici občas napjaté vztahy, nakonec ale vždy našli způsob, jak se dohodnout. Například v roce 2017 německé úřady zakázaly tureckým politikům vést předvolební kampaň mezi členy početné turecké komunity v zemi, na což turečtí politici reagovali silnými výroky. Erdogan tehdy přirovnal německé úřady k nacistům. "Německo ale (před Tureckem) nikdy nezavřelo dveře," řekl Seufert. Podle odborníků však nová německá vláda zaujme zřejmě vůči Erdoganovi o něco tvrdší postoj než dosluhující kancléřka.