Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO bude řešit spor Česka s Ruskem podrobněji ve čtvrtek

NATO
NATO
Foto: NATO

Severoatlantická aliance se chce ve čtvrtek podrobněji zabývat vyhroceným diplomatickým sporem mezi Českou republikou a Ruskem. ČTK to po dnešním jednání zástupců členských států NATO sdělil český velvyslanec při alianci Jakub Landovský, který dnes informoval ostatní země o důvodech vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v Praze.

Podle prohlášení ministerstva zahraničí dnes Česko rovněž poděkovalo spojencům za dosavadní vyjádření solidarity a požádalo o přijetí společného prohlášení. Na to by podle diplomatů mohlo dojít právě ve čtvrtek.

Česká vláda pověřila velvyslance v členských zemích EU a NATO, aby spojence požádali o solidaritu a kolektivní akci v souvislosti se zjištěním tajných služeb, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU. Landovský dnes kolegům z dalších členských zemí NATO popsal okolnosti sporu, v němž Rusko na vyhoštění 18 svých lidí, identifikovaných jako pracovníci ruských tajných služeb, reagovalo vypovězením 20 zaměstnanců české ambasády v Moskvě.

"Spojenci se k tomu chtějí sejít ještě jednou a to je podle mě dobrá zpráva, bude to rezonovat ještě na jednom zasedání Severoatlantické rady jako regulérní bod," řekl Landovský. K podrobnostem dnešního jednání se odmítl vyjádřit.

Česku již dříve podporu vyjádřila řada spojenců v alianci, například Spojené státy, Británie, Německo či Polsko.

Koordinované akce NATO či Evropské unie v podobných případech vyžadují delší přípravu. Například společné vyhošťování ruských diplomatů v reakci na pokus o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury nastalo až dva týdny poté, co diplomaty vyhostila Británie.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Česká republika Rusko

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy