Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO chce rychlejší dodávky zbraní Ukrajině a vyšší výrobu munice

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Ministři obrany zemí NATO a další spojenci Ukrajiny dnes v Bruselu řeší otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády čelící ruské ofenzivě a zároveň neohrozit vlastní tenčící se zásoby munice. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před jednáním řekl, že aliance musí Ukrajině zajistit vybavení nutné k tomu, aby válku vyhrála. K tomu bude podle něj potřeba navýšit výrobu munice.

S tím již podle vyjádření ministra obrany Borise Pistoriuse počítá například Německo. Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina spoléhá Rusko na to, že podpora spojenců časem ochabne, v čemž se ale mýlí.

Ministři obrany zemí bloku se scházejí téměř rok po zahájení ruské invaze a v době, kdy Ukrajina čelí obnovenému tlaku ruských sil na východě země. Jejich setkání předchází dopolední jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu vedené Spojenými státy.

"Kreml stále sází na to, že nevydržíme. Ale rok od začátku války jsme stále stejně jednotní. A tato společná odhodlanost pomůže Ukrajině udržet dosavadní energii v kritických příštích týdnech," řekl na úvod jednání skupiny Austin.

"NATO je vůči nám nenávistná organizace, která svou nenávist potvrzuje každý den a ze všech sil se snaží, aby bylo její zapojení do konfliktu okolo Ukrajiny co nejjasnější," řekl dnes na tiskové konferenci k Severoatlantické alianci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Austin v Bruselu připomněl dodávky zbraní společně přislíbené řadou aliančních zemí, mezi nimiž jsou americké protivzdušné systémy Patriot, německé tanky Leopard 2 či starší tanky T 72, kterých slíbila dodat česká armáda 90 po renovaci zajištěné USA a Nizozemskem. Spojenci od začátku války přislíbili Ukrajině zbraně za téměř 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), musí však své úsilí dále zesílit, dodal Austin.

Podle Stoltenberga musí aliance urychlit zvláště dodávky munice, paliva a náhradních dílů, kterých se ukrajinské armádě nedostává, a rychle dodat i dříve slíbené zbraně.

"Nevidíme, že by se prezident (Vladimir) Putin chystal na mír. Je vidět pravý opak, připravuje pokračování války, nové ofenzivy a nové útoky," řekl dnes novinářům Stoltenberg. Dodal, že jde i o souboj logistiky, při němž ukrajinští spojenci musí najít cestu k co nejrychlejšímu doručení slíbených zbraní. Podle něj je zároveň nutné zvýšit výrobu munice, aby ji mohla dostávat Ukrajina a zásoby aliančních zemí se výrazně neztenčily.

Podle Kyjeva vypálí ukrajinská armáda na 5000 kusů dělostřelecké munice denně, u Ruska je to až čtyřnásobek. Ukrajinská denní spotřeba odpovídá podle expertů počtu, který v mírových časech nakoupí armáda menší evropské země za celý rok.

Německá vláda podepsala s firmou Rheinmetall smlouvu na obnovení výroby munice do samohybných protiletadlových systémů Gepard, které dodává Ukrajině. "Jsem velmi rád, že jsme schopni zajistit dodávky této velmi důležité součásti protivzdušné obrany," řekl Pistorius před jednáním. Berlín se zároveň zatím neúspěšně snaží přesvědčit neutrální Švýcarsko, aby schválilo vývoz zásob munice pro systémy Gepard na Ukrajinu. V této alpské zemi ji vyrábí dceřiná společnost firmy Rheinmetall.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Ukrajina Jens Stoltenberg

Související

Aktuálně se děje

11. června 2026 4:00

Čtvrteční počasí může být místy i bouřlivé, naznačuje předpověď

Počasí bohaté na srážky bude v Česku panovat i během čtvrtečního dne, kdy hrozí dokonce i bouřky. Někde tak může spadnout až 20 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.