Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO je znepokojeno. Rusko provádí hybridní operace v členských zemích bloku

NATO
NATO
Foto: NATO

NATO je znepokojeno nedávnými škodlivými aktivitami, které Rusko v rámci hybridní války provádí na území členských států aliance, stojí ve čtvrtečním prohlášení. Konkrétně jmenována byla i Česká republika.  

NATO kromě Česka zmiňuje také Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Velkou Británii. Rusku přitom dává na vědomí, že ani jeho škodlivé aktivity neodradí spojence od další pomoci Ukrajině, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

"Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance," píše se v prohlášení. V souvislosti s Moskvou aliance poukazuje na sabotáže, dezinformační kampaně, násilné činy či kybernetické útoky. 

"Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci," pokračuje text dokumentu, v němž se uvádí, že NATO hodlá nadále posilovat odolnost a obranyschopnost proti podobným hrozbám. 

Londýn během minulého týdne obvinil dvojici mužů z centrální Anglie, kteří jsou podezřelí z práce pro ruskou rozvědku. Obžaloba mluví o plánovaní útoků na podniky napojené na Kyjev. Pobaltské země zase upozornily na nebezpečí letecké katastrofy kvůli rušení signálu GPS v oblasti, které je přisuzováno Moskvě. 

Česká policie zase v uplynulých odložila případ výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, k nimž došlo v druhé polovině roku 2014. O život připravily dva české občany a způsobily škodu přes miliardu korun, přičemž se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky na způsobení výbuchů v rámci jejího dlouhodobého diverzního působení mimo území Ruska. 

Témata:  NATO Rusko

Související

Aktuálně se děje

5. února 2026 10:50

To tady deset let nebylo. Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Meziročně činila 1,6 %. Klíčovým důvodem je výrazný pokles cen energií, meziročně takřka osmiprocentní, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy