Za loňský rok bylo do armád v zemích, kde zuří válka, naverbováno 6310 dětí. Dále se nezletilí v zónách konfliktu stávali oběťmi únosů, sexuálního násilí nebo jim byla odepírána pomoc. Loni se nejvíce potvrzených činů spáchaných na dětech stalo v Jemenu, Afghánistánu, Sýrii, Konžské demokratické republice, Somálsku, v Izraeli a v Palestině.

Zvláštní vyslankyně generálního tajemníka OSN pro děti a ozbrojené konflikty Virginia Gambaová řekla, že co se týče války na Ukrajině a s ní souvisejícího nebezpečí pro děti, dělá jí největší starosti zabíjení dětí a jejich mrzačení a útoky na školy a nemocnice. Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února a tvrdí, že neútočí na civilní cíle.

Agentura Reuters připomíná, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová minulý týden uvedla, že na Ukrajině bylo do 3. července zabito 4889 civilistů, z toho 335 dětí. Zdůraznila ovšem, že skutečné počty budou mnohem vyšší.

Zpráva týkající se dětí a ozbrojených konfliktů obsahuje i "černou listinu", jejímž cílem je zostudit strany konfliktu v naději, že je to přiměje zavést opatření na ochranu dětí. Jde o dlouhodobě kontroverzní věc a diplomaté tvrdí, že Saúdská Arábie a Izrael v uplynulých letech tlačily na to, aby se na tento seznam nedostaly. Izrael na něm nikdy nebyl, vojenskou koalici v čele se Saúdskou Arábií z něho OSN smazala v roce 2020, byla na něm kvůli zabíjení a zraňování dětí v Jemenu.

Izraelská armáda loni podle zprávy zabila 78 palestinských dětí, zmrzačila dalších 982 a 637 zadržela. V Jemenu koalice vedená Rijádem zabila a zmrzačila sto dětí.

"Pokud by se situace v roce 2022 opakovala a nenastane zásadnější zlepšení, měl by se Izrael na seznam dostat," uvedl Guterres ve zprávě.