Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OSN: Ruská invaze vyvolala v současnosti největší porušování lidských práv

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Výdobytky lidských práv dosažené v posledních desetiletích jsou nyní omezovány nebo dokonce úplně rušeny. Na úvod zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) to dnes řekl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který jako příklad uvedl "nesmyslnou" ruskou invazi na Ukrajinu.

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese agrese vyvolaná Moskvou rozpoutala dokonce největší porušování lidských práv, jaké dnes známe.

"Velká část pokroku, kterého bylo dosaženo za několik desetiletí, je v některých částech omezena a dokonce zvrácena," řekl Türk na zasedání v Ženevě, kterého se účastní více než 100 ministrů a hlav států. Vyzval země, aby se snažily překonat své rozdíly a vytvořily "nový celosvětový konsenzus v oblasti lidských práv".

Rada OSN pro lidská práva na zasedání probere krize v různých částech světa v čele s válkou Ruska proti Ukrajině. Rusko členem Rady OSN pro lidská práva není. Valné shromáždění OSN po zprávách o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu schválilo přerušení členství Ruska v Radě a Moskva následně 47členný orgán opustila. Křeslo Ruska získala 10. května Česká republika.

Během zasedání, které potrvá do přelomu března a dubna, bude řada států usilovat o prodloužení mandátu vyšetřovacího orgánu OSN, který byl zřícen za účelem prošetření zvěrstev na Ukrajině. Kyjev, který požaduje zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání ruského politického a vojenského vedení v souvislostí s invazí, uvedl, že tento orgán je nezbytný k zajištění toho, aby Rusko bylo pohnáno k odpovědnosti.

"Domníváme se, že by mělo jít o technické rozšíření mandátu, ale také o podstatné posílení textu," řekla minulý týden novinářům ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková.

Kyjev a jeho spojenci jsou nespokojeni s účastí náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který k Radě promluví ve čtvrtek. Rusku, které popírá, že by se na Ukrajině dopouštělo válečných zločinů nebo útoků na civilisty, bylo sice členství v Radě pozastaveno, jednání se ale stále může účastnit jako pozorovatel.

Západní diplomaté mlčí o tom, jaká bude jejich reakce na Rjabkovovo vystoupení. Loni při vystoupení šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova hromadně odešli. Filipenková uvedla, že Kyjev přítomnost Ruska na zasedání nevítá a bude "podle toho jednat". Další podrobnosti nesdělila.

Rada OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Nemá právně závazné pravomoci, ale její debaty často upozorňují na problémy a mohou být podnětem k vyšetřování, které poskytuje důkazy vnitrostátním a mezinárodním soudům.

Témata:  OSN (Organizace spojených národů) António Guterres válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.