Témata schůzky se Stoltenbergem přiblížil novinářům Fiala už před ranním odletem do Bruselu. Na setkání do bruselské centrály aliance pak dorazil se zpožděním z dopoledního summitu lídrů států EU s jejich partnery z balkánských zemí.

Fiala po jednání novinářům řekl, že během nadcházejícího českého předsednictví v EU bude Ukrajina prioritou. Česko podle něj hodlá dál podporovat ukrajinskou armádu zbraněmi, kromě toho ale nabízí i technickou podporu a výcvik. "Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit," uvedl premiér. V této souvislosti zmínil, že Německo nedávno slíbilo darovat Česku tanky Leopard 2A4 jako kompenzaci za předání českých těžkých zbraní Ukrajině.

Severoatlantická aliance již dva roky připravuje novou společnou deklaraci s EU, která má vymezit budoucí spolupráci obou bloků posilujících vlastní obranu kvůli ruské agresi. Český premiér po setkání se Stoltenbergem vyjádřil naději, že by mohla být podepsána v říjnu v Praze, kde se chystá české předsednictví uspořádat neformální unijní summit. Společné prohlášení obou organizací mělo být podepsáno již loni, unijní státy však nebyly jednotné v hodnocení významu vojenské spolupráce v rámci NATO. Zatím poslední společné prohlášení EU a NATO se datuje do roku 2018.

Šéf NATO po krátké schůzce uvedl, že s Fialou mluvil také o nadcházejícím summitu aliance v Madridu, kde se bude jednat i o tom, zda se obranná organizace brzy rozšíří o dva nové členy - Finsko a Švédsko. Český premiér řekl, že ČR členství severských zemí podpoří.

Návrh zatím čelí odporu Turecka, které viní Helsinky a Stockholm z podpory a ukrývání kurdských ozbrojenců a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristy. "Turecko má legitimní obavy a my se je pokusíme vyřešit," řekl k tomu Stoltenberg.

V Madridu by měl být schválen balíček pomoci a podpory pro Ukrajinu, která už čtvrtý měsíc čelí ruské invazi. Ten by měl konkrétně pomoci s přechodem ze staré, sovětské výzbroje ke standardnímu vybavení NATO. Česko dosud poslalo Kyjevu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun, její součástí byly například tanky či dělostřelecké a raketové systémy.