"Může to znít paradoxně, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejrychlejší cestou k míru," řekl Stoltenberg. Ruský prezident Vladimir Putin musí nabýt přesvědčení, že nedosáhne svého cíle ovládnout Ukrajinu. Pak by mohlo přijít na pořad dne mírové řešení, které by zaručilo přežití Ukrajiny jako nezávislého demokratického státu, dodal Nor.

Ukrajina již dlouho žádá spojence o západní tanky a bojová vozidla pěchoty. Podle ukrajinských zdrojů se vedou jednání o dodávkách německých tanků Leopard 2 a bojových vozidel pěchoty Marder, kancléř Olaf Scholz však nechce vydat svolení, pokud obrněnce neposkytnou i jiní spojenci. Agentura Bloomberg ve čtvrtek uvedla, že Spojené státy zvažují předání amerických bojových vozidel pěchoty Bradley.

"Samozřejmě vyzývám spojence, aby dělali více," řekl Stoltenberg. "Je v našem bezpečnostním zájmu zajistit, aby Ukrajina zvítězila a Putin nezvítězil," dodal s tím, že diskuse by se neměla zužovat pouze na dodávky dalších zbraňových systémů. "Možná ještě důležitější je, aby byl dostatek munice pro všechny systémy, které jsou již k dispozici. Potřeba munice a náhradních dílů je obrovská," upozornil.

Generální tajemník NATO také řekl, že považuje nedávné ukrajinské útoky na vojenské cíle v Rusku za zcela legitimní. "Každá země má právo se bránit. Ukrajina také," řekl. Oproti tomu Rusko podle něj svými vzdušnými údery na kritickou infrastrukturu Ukrajiny z posledních týdnů "útočí na civilisty", protože cílem těchto útoků je zbavit ukrajinské obyvatelstvo dodávek elektřiny, tepla a vody.

Stoltenberg to řekl v souvislosti s nedávnými útoky na ruskou vojenskou leteckou základnu Engels, kde jsou umístěny strategické bombardéry, které Rusko používá pro vypouštění střel určených k ničení ukrajinské energetické infrastruktury. Dne 26. prosince zde při útoku bezpilotního letounu zemřeli tři ruští vojáci. "Podporujeme Ukrajinu v právu na sebeobranu," řekl Stoltenberg s připomenutím Charty OSN, která takové právo zakládá.

Silná vojenská podpora Ukrajiny ze strany států NATO je citlivá záležitost, protože nelze vyloučit, že by ji Rusko mohlo zneužít jako záminku k útoku na území aliance. NATO by pak muselo reagovat a v krajním případě by konflikt mohl skončit válkou mezi jadernými mocnostmi, připomíná DPA.