Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Hongkongu vyhrál volby prodemokratický tábor

Volby
Volby
Foto: Pixmac

Kandidáti prodemokratických stran jasně zvítězili v nedělních místních volbách v Hongkongu. Podle předběžných výsledků, o nichž informoval zpravodajský server BBC News, získali společně s nezávislými kandidáty 392 ze 452 přímo volených křesel. Ovládli tak 17 z 18 místních rad, které byly dosud pod kontrolou propekingských politiků. Místní rady sice nemají příliš reálné moci, víkendové volby byly ale po pětiměsíčních masových protivládních protestech považovány za neoficiální referendum o vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a prodemokratických reformách, které prosazují demonstranti.

Lamová řekla, že názoru veřejnosti bude pokorně naslouchat. Čínská centrální vláda nicméně dnes zdůraznila, že navzdory vítězství opozice v místních volbách bude Lamovou nadále pevně podporovat. Šéf čínské diplomacie Wang I přitom zdůraznil, že Hongkong je součástí Číny, bez ohledu na to, co se na tomto autonomním území v současnosti děje.

"Zvítězili jsme díky protestům, které udělaly z místních voleb referendum," uvedl prodemokratický aktivista Jimmy Sham, který získal jeden z mandátů. Volby také měly ukázat, jak silnou podporu mají aktivisté mezi většinovým obyvatelstvem. Již v noci na dnešek začali lidé před volebními místnostmi oslavovat vítězství prodemokratického tábora. Dnes v poledne se slavilo i v obchodním centru města. Lidé otvírali šampaňské a nabízeli přípitek kolemjdoucím. 

Podle BBC by měli prodemokratičtí kandidáti obsadit 347 ze 452 křesel v místních radách, nezávislí uchazeči 45 a propekingští kandidáti 60 křesel. BBC zároveň podotýká, že řada nezávislých kandidátů prodemokratické strany podporuje. "Je to v každém ohledu historická událost. V době, kdy se město mění z poloautonomního v poloautoritářské, jsme zareagovali a ukázali demokracii v akci," napsal na twitteru jeden z nejvýznamnějších vůdců prodemokratického hnutí Joshua Wong, který byl volební komisí jako kandidát z hlasování vyřazen. Bývalá britská kolonie Hongkong se pod čínskou správu vrátila v roce 1997 a v současnosti je spravována podle principu jedna země, dva systémy. Ten má oblasti zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Čína tyto svobody postupně omezuje, což Peking popírá.

Nejsilnější z propekingských stran ztratila 155 ze svých dosavadních 182 křesel. O mandát přišel mimo jiné i Junius Ho, kterého počátkem tohoto měsíce pobodal na ulici útočník s nožem. Aktivisté Hoa obviňují, že pomáhal zorganizovat útoky na demonstranty. Správkyně Lamová uvedla, že vláda výsledky voleb respektuje a vnímá je jako odraz nespokojenosti se současnou situací. "Vláda bude samozřejmě pokorně naslouchat názorům občanů a vážně o nich přemýšlet," píše se v jejím prohlášení.

O obrovské důležitosti, kterou obyvatelé Hongkongu volbám přikládali, svědčila i volební účast. Ta podle oficiálních údajů dosáhla rekordní výše 71,2 procenta. K urnám dorazily skoro tři miliony hlasujících, což je téměř dvakrát tolik než při posledních volbách v roce 2015. Prodemokratičtí kandidáti tehdy obsadili jen stovku křesel, propekingští politici jich získali třikrát tolik.

Místní rady nemají v Hongkongu příliš reálné moci, rozhodují například o takových věcech, jako je místní doprava či rozdělování financí na místní úrovni; 117 radních má ale právo zasednout v 1200členné komisi, která volí správce Hongkongu. V té převažují přívrženci centrální čínské vlády. Jedním z požadavků prodemokratických demonstrantů jsou svobodné volby správce Hongkongu.

Témata:  Hongkong Peking demokracie volby Čína

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.