Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zbrojní embargo v troskách. Libye je plná žoldáků, bojuje i ruská Vagnerová armáda

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Experti OSN ve své zprávě o dodržování zbrojního embarga v Libyi konstatovali, že v Libyi působí členové ruské takzvané Vagnerovy skupiny. Odborníci zprávu, do níž měla možnost nahlédnout agentura AFP, předali Radě bezpečnosti OSN. Podle dokumentu jsou v Libyi také bojovníci ze Sýrie, kteří mají podpořit síly maršála Chalífy Haftara.

O přítomnosti žoldnéřů označovaných jako "vagnerovci" v Libyi se hovořilo už v minulosti, OSN ale tyto informace dosud nepotvrdila.

Experti OSN naposledy předložili zprávu o situaci v Libyi loni v prosinci a konstatovali v ní, že je tam přítomno několik zahraničních skupin, o této na Rusko navázené organizaci se tehdy přímo nezmiňovala.

"Skupina odborníků potvrdila, že vojáci 'Vagnerovy armády' jsou v Libyi od října 2018," uvádí se v nové zprávě, o které informuje server Radio Free Europe/Radio Liberty. Odhaduje se v ní, že tato soukromá ozbrojená skupina má v Libyi 800 až 1200 lidí. Materiál ale také přiznává, že experti OSN "nebyli schopni nezávisle ověřit, kde přesně tito žoldáci působí".

Haftar v únoru prohlásil, že je ochoten dodržovat příměří, pokud z Libye odejdou syrští a turečtí žoldnéři.

Na přítomnost Vagnerovy skupiny v Libyi upozornila loni americká média. Podle některých zdrojů žoldnéřskou organizaci financuje miliardář Jevgenij Prigožin, blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva jakoukoli roli v nasazení žoldáků v Libyi popírá.

Expertní zpráva pro RB OSN konstatuje, že členové "Vagnerovy skupiny zajišťují Haftarovým jednotkám technickou podporu při opravách vojenských automobilů, účastní se bojů a zasahují do významných operací". Pomáhají též jednotkám "dělostřelectva a letecké kontroly, poskytují odbornou zkušenost v elektronických operacích a dodávají také elitní střelce".

Zpráva také podle AFP uvádí, že experti OSN získali důkazy o přesunu syrských bojovníků do Libye s úkolem zapojit se od bojů na Haftarově straně. To je podle agentury nová a dosud nezveřejněná informace.

Turecko přiznávalo, že ze Sýrie posílá své spojenecké jednotky bojovat v řadách oddílů, které hájí zájmy vlády v Tripolisu, tedy kabinetu, který odsouhlasila OSN a který podporuje mnoho západních zemí.

O novém Haftarově spojenectví se Sýrií podle AFP svědčí fakt, že administrativa působící na východě Libye začátkem března otevřela velvyslanectví v Damašku. Mezi Libyí a Sýrií jsou oficiální diplomatické vztahy přerušeny osm let.

Ve zprávě pro RB OSN se dále konstatuje, že experti nedokážou určit, kdo zahraniční žoldáky posílané na pomoc Haftarovi najímá a financuje. Expertní "skupina zjistila, že několik syrských bojovníků do Libye přepravila letecká společnost Cham Wings", což jsou soukromé aerolinky sídlící v Damašku. Od 1. ledna tato společnost vypravila do Libye 33 letů. Podle místních zdrojů v Libyi bojuje na straně Haftarových sil méně že 2000 syrských žoldáků. "Pokud některé zdroje odhadují počet syrských bojovníků v Libyi na 5000, pak jsou do toho bezpochyby započítáni i ti, které najalo Turecko s úkolem pomáhat Tripolisu," stojí ve zprávě.

Témata:  Libye Rusko OSN (Organizace spojených národů) Ruská armáda Chalífa Haftar

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.