Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Země EU podle Michela vyjádřily Ukrajině podporu všemi prostředky

Evropští politici přicházejí na Pražský hrad na neformální summit EU. (7.10.2022)
Evropští politici přicházejí na Pražský hrad na neformální summit EU. (7.10.2022)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Země Evropské unie na dnešním neformálním summitu v Praze podle předsedy Evropské rady Charlese Michela opětovně vyjádřily plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině. Příležitost k tomu měli díky vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve videoprojevu k lídrům EU požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice, doplnil Michel.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že evropské země jsou odhodlané hájit právní stát a mezinárodní pořádek. Ocenila čtvrteční schválení nových protiruských sankcí, na kterých podle ní byla shoda v rekordním čase. Na summitu v Praze se diskutovalo o rekonstrukci Ukrajiny. "Je naprosto jednoznačné, že budeme muset najít nové finanční zdroje, bude to obrovská částka," uvedla Von der Leyenová. Financování podle ní musí být udržitelné, transparentní a strukturované.

Dnešní jednání lídrů EU i čtvrteční premiérové zasedání Evropského politického společenství v Praze podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) ukázaly, že evropské země mají jednoznačný názor ohledně podpory Ukrajiny. "Není možné akceptovat ruskou agresivní politiku v žádném směru," uvedl Fiala. Ocenil shodu z posledních dní na sankcích, ale i na plánu zahájit výcvik ukrajinských vojáků na území EU.

Michel řekl, že Zelenskyj se dnes podělil s unijními lídry o ukrajinské priority. "Byla to příležitost, abychom zopakovali naši plnou podporu Ukrajině. Jsme rozhodnuti mobilizovat všechny nástroje a prostředky, abychom Ukrajinu podpořili finančně, vojensky, humanitárně a politicky," shrnul.

Americký prezident Joe Biden podle agentur AP a AFP uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin "nežertuje, když hovoří o použití taktických jaderných zbraní či biologických nebo chemických zbraní". Riziko jaderné apokalypsy je podle něj nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962. "Veškeré hrozby bereme velmi vážně, od počátku ruské agrese na Ukrajině jsme už několikrát zdůraznili, že se jedná o útok země, která má jaderné zbraně," řekl k tomu Michel.

Unijní země se podle něj nenechají zastrašit a jsou odhodlány hájit ty, kdo věří v mezinárodní právo a řád založený na pravidlech, uvedl Michel. "Hrozby nás nezastraší, zachováme si chladnou hlavu a upozorňujeme na to, že tyto hrozby jsou nezodpovědné," dodal. Podle Von der Leyenové berou země všechny Putinovy hrozby vážně. "Ale nenecháme se vydírat, máme jasný postoj a víme, jak chceme postupovat," řekla.

Macron oznámil založení fondu na nákup vybavení pro Ukrajinu

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes po neformálním summitu Evropské unie oznámil plán na založení kolektivního fondu s prvotním vkladem 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), ze kterého bude moci Ukrajina nakupovat přímo od výrobců zbraně a vybavení, které nejvíce potřebuje pro obranu před Ruskou agresí. Částka by se časem mohla zvýšit a prostředky budou určené výhradně na obranné systémy, dodal Macron.

Unijní země budou také pokračovat ve výcviku ukrajinských sil, uvedl francouzský prezident. Naznačil, že z ukrajinských nákupů by měly mít užitek i francouzské zbrojní firmy. Zopakoval, že Francie ve spolupráci s partnery, zejména Dánskem, Kyjevu dodá houfnice Caesar. Na této podpoře by se Paříž mohla podílet i finančně.

Od začátku války na Ukrajině poslala Francie Kyjevu 18 houfnic Caesar s dostřelem 40 kilometrů. Dodala také protitankové střely, pohonné hmoty a další vybavení.

Témata:  Charles Michel summit EU v Praze EU Ukrajina válka na Ukrajině Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.