Lidstvo snilo o pokoření hranic vesmíru dlouhá tisíciletí. Pro všechny civilizace na světě představoval prostor tam nahoře něco nedosažitelného. Technologický pokrok a touha dostat se stále výš nakonec vedla k úspěchu. První vesmírná družice Země v roce 1957 započala kosmickou éru lidstva. Bezprostřední reakce na tento převratný okamžik se nesly v duchu tehdejší studené války. Západní tisk vnímal sovětský Sputnik jako hrozbu, zatímco socialistické země ho vyzdvihovaly jako potvrzení své nadřazenosti vůči nepřátelům.
Sputnik 1 byl na oběžnou dráhu Země vynesen před 60 lety, 4. října 1957. Závody o vesmír tak s konečnou platností vyhrál SSSR. Tehdejší novinové články přinášejí zajímavé svědectví, jak důležitou roli hrála politika a bipolární soupeření v oblasti vědy a techniky.
Západní zklamání
Hned den poté, 5. října, se objevily první reakce v anglickojazyčných novinách. „Závody o vyslání prvního pozemského satelitu do vesmíru vyhrálo Rusko,“ napsal pro americký deník Madera Tribune novinář Daniel Gilmore. „Američtí vědci doufali, že budou první… Vyslání satelitu se stalo obrovským úspěchem pro vědu. Ještě větší úspěch ale představuje pro sovětskou propagandu, která do celého světa hrdě vykřikuje, že Rusové jako první prolomili hranice vesmíru.“
Další americký deník, The Daily Banner, o události informoval podobným způsobem: „Miliony lidí na celém světě uslyšely dnešní opakované vysílání ‚píp-píp-píp‘ a uvědomily si, že člověk uskutečnil první váhavé kroky vpřed do nové éry… [Vyslání satelitu] podpořilo tvrzení Rusů, že se jim podařilo sestrojit mezikontinentální balistickou střelu.“
Australské noviny The Canberra Times uveřejnily v pondělí 7. října článek o „sovětském vítězství nad světem“ a o „vítězství sovětského Ruska nad USA“. Pro Bílý dům byl úspěch Sputnika 1 velkou ránou: „Rusko zvýšilo vysláním satelitu své vojenské schopnosti a jeho budoucí vychloubání by nemělo být bráno na lehkou váhu… Podle senátora Jacksona se ruský triumf stal ‚hrozným šokem pro průmyslové, technické a vědecké postavení Ameriky ve světě‘. Ministerstvo obrany by podle něj mělo zrušit rozpočtové škrty na vývoj raket a výrobu bombardérů B-52.“
Úspěch jen díky socialistickému zřízení
Tehdejší sovětská periodika zveřejnila jednotný text publikovaný zpravodajskou agenturou TASS: „Výsledkem usilovné práce vědecko-výzkumných institutů a konstrukčních kanceláří se stalo sestrojení první umělé družice na světě. 4. října 1957 došlo v SSSR k úspěšnému vyslání první družice do vesmíru.“ Zpráva dále popisuje jeho charakteristiky, např. průměr 58 cm, váhu 83,6 kg a informaci, že nakonec shoří v atmosféře několik desítek km nad zemským povrchem. „Našim současníkům je souzeno být svědky toho, jak osvobozená a budovatelská práce příslušníků nové socialistické společnosti uskutečňuje i ty nejsmělejší sny lidstva,“ stálo v posledním odstavci.
Večernaja Moskva se kromě zveřejnění zprávy TASSu věnovala i francouzskému tisku. V článku z 5. října s názvem „Ohromný úspěch vědy a techniky“ stálo: „Všechny ranní pařížské noviny informují na prvních stránkách o úspěšném vyslání první umělé družice Země Sovětským svazem. Zprávu doplňují o jeho technické charakteristiky.“
Vydání novin Selskoje chozjajstvo z 6. října uveřejnilo navíc i reakce několika sovětských akademiků. „My, sovětští vzdělanci, jsme hrdí, že právě naše země, země zvítězivšího socialismu, jako první vyslala do vesmíru umělou družici Země,“ uvedl V. Ryžkov, člen Akademie věd SSSR. V. Klječkovskij ze Všesvazové zemědělské akademie věd dodal: „Všichni jsme pevně přesvědčeni, že veškeré vědecké objevy v sovětských rukách, které již byly a které budou uskutečněny, slouží a budou sloužit míru a rozvoji všech národů.“ I. Ťurin, taktéž z Akademie věd SSSR, se domníval, že „nevídaný úspěch sovětské vědy a techniky“ umožnilo jen „socialistické zřízení“ jeho vlasti.
Rudé právo vychází ze sovětských protějšků
O Sputniku 1 se samozřejmě psalo i v Československu. Rudé právo z 6. října vydalo článek s titulkem „Celý pokrokový svět se raduje nad ohromným úspěchem socialistické vědy“. Ve stejných novinách se, podobně jako v těch sovětských, objevil také text publikovaný zpravodajskou agenturou TASS.
Rudé právo navíc přineslo i výpověď technického pracovníka ionosférické stanice v Panské Vsi u Dubné, Miroslava Jiskry, který sledoval průlet Sputniku 1 nad československým územím: „Okamžik soudruhu, jen co si trochu oddechnu… O vypuštění sovětské umělé družice jsem se poprvé dozvěděl dnes ve 3 hodiny ráno. Soudruh dr. Mrázek z našeho střediska v Průhonicích mě doslova vytáhl z postele, aby mě s touto velkou zvěstí seznámil. Přiznám se ti, že jsem zpočátku tak trochu bručel, ale pak jsem jásal jako malý chlapec. Jak se neradovat z tak slavného vítězství sovětské vědy!
Záznam světoznámého pípání Sputniku 1 si můžete poslechnout na následujícím videu:
Je zcela jasné, že západní země a SSSR společně s dalšími socialistickými zeměmi neinformovaly o Sputniku 1 stejným způsobem. Anglickojazyčná periodika navozují atmosféru strachu a ohrožení. SSSR vyslal družici do vesmíru, takže velmi pravděpodobně vyvinul i mezikontinentální balistickou střelu, jež by mohla ohrozit bezpečnost členů NATO. Někteří politici v USA proto navrhovali opětovně zvýšit výdaje na zbrojení. Překvapivé je i směšování pojmů Rusko, Rusové, Sověti a SSSR. Jako by tato čtyři slova byla synonyma bez ohledu na to, že Rusové tvořili jen část tehdejších obyvatel SSSR. Sovětský tisk na druhé straně považuje Sputnik 1 jednohlasně za naplnění „nejsmělejších snů lidstva“, který vznikl jen díky „socialistickému zřízení“ a bude sloužit pouze mírovým účelům. Československý tisk pak následuje své tehdejší sovětské vzory a „raduje se z ohromného úspěchu socialistické vědy“.
Témata: historie, vesmir, Sovětský svaz
Související
26. října 2024 12:41
25. října 2024 10:10
13. října 2024 11:07
27. srpna 2021 21:56
26. srpna 2021 12:02
6. ledna 2021 14:58