reklama

Mercedes-Benz 540K special byl super luxusní roadster, a to nejlepší, co se v té době nejen v Německu, ale i na světě vyrábělo. Roadster měřil 2980 milimetrů a vážil 2,7 tuny. I přes ohromnou hmotnost s přeplňovaný osmiválcem o obsahu 5,4 litru dokázal vůz jet až 170 kilometrů v hodině. Vůz byl prakticky celý vyráběn ručně a pracovalo na něm 1500 dělníků v továrně v Sindelfingenu. Standardní verze stála 22 000 říšských marek. Verze pro Göringa byla ještě o 6000 RM dražší. Pro srovnání průměrný plat v Německu tehdy byl 112 RM měsíčně. Není divu, že jich bylo vyrobeno pouhých 32 vozů tohoto typu.

Hitler si dobře všiml zájmu svého maršála o prestižní stroj a rozhodl se mu jeden věnovat k narozeninám. Göring měl však speciální požadavky. Po řediteli Mercedesu Wilhelmu Kisselovi chtěl vyšší výkon a speciální metalický lak pojmenovaný Letecká modř. Díky této barvě Göringův vůz později získal i přezdívku – Modrá husa. I přesto, že nacisté Německo totálně ovládli, „tlustý Hermann“, jak mu lidé přezdívali, si tím tak jist nebyl a chtěl, aby skla a boky vozu byly neprůstřelné a bombám odolné.  Při zkušební jízdě s jiným vozem si Kissel všiml, že tlustý Göring dře břichem o volant. Nechal proto posunout sedačky na maximum, aby měl obávaný nacista více místa.  Na přihrádku na rukavice přibyla ještě plaketa s věnováním od Hitlera.  

Göring si svoji Modrou husu zamiloval a často se v ní nechal fotit. Na dálnici dokonce těžký vůz rozhýbal až na 200 kilometrů v hodině, což byl tehdy skutečně slušný výkon. V roce 1940 se mohutný Göringův miláček musel podrobit rekonstrukci. Tehdejší metalické barvy moc nevydržely a bledly. Modrá husa musela být přestříkána. Navíc kvůli probíhající válce dostala noční světlomet Notek. Herman Göring ovšem opět přibral, a tak mu dělníci snížili sedadlo o 10 centimetrů.

Vzhledem k průběhu války si Göring v Modré huse už moc nezajezdil. V roce 1945 byl vůz uložen v oblíbeném letním letovisku nacistů v Obersaltzbergu. Přesto, že bylo celé místo pod intenzivním bombardováním Spojenců, opevněné garáže SS, kde byla Modrá husa uložena spolu s Hitlerovým Mercedesem, zůstala nedotčena. Zde 4. května 1945 zablácené a bez paliva padlo auto do rukou vojáků z legendární 101.výsadkové divize americké armády.

Vojáci se báli, jestli ve voze není výbušnina a několikrát do něj vystřelili. Naštěstí auto podminováno nebylo. Podle barvy také vojáci začali vozu říkat The Blue Goose tedy Modrá husa. Tak vůz získal svoji přezdívku. Modrá husa padla do oka veliteli 101. divize generálmajorovi Maxwellu Taylorovi a ten z auta Hermanna Göringa udělal svůj velitelský vůz.

V roce 1946 byl pak Mercedes odvezen do USA jako válečná kořist. Na první setkání veteránů 101. divize s ním vojáci dokonce závodili. Poté byl odvezena do vládního skladu pro válečnou kořist. V roce 1956 pak byl Göringův vůz vydražen za 2167 dolarů. O dva roky později jej už za 10000 dolarů koupil Dr. George E. Bitgood, Jr.

Ten vůz nechal přelakovat na černo a občas ho půjčoval jako atrakci na různé akce. V roce 2002 byl vůz prodán firmě Carnlough International Limited z Guernsey a byl restaurován. Modrá husa je dnes nejlépe zachovaným Mercedes-Benz 540K special a jeho hodnota se odhaduje na 20 až 30 milionů dolarů, což z něj dělá jednoho z nejdražších veteránů světa. Velku část jeho hodnoty mu nepochybně přináší i jeho bývalý zlotřilý vlastník a zajímavá historie.

 

 

 

 

 

0 komentářů Napište svůj názor

reklama