Patovou situaci, po níž nebude možné sestavit většinovou vládu, a také úspěch Alternativy pro Německo (AfD) vedené jejím nejkontroverznějším politikem Björnem Höckem mohou přinést nedělní zemské volby ve východoněmeckém Durynsku.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) i někteří další politici viní z podílu na vzestupu antisemitismu v zemi nejsilnější opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Svou rétorikou podle nich někteří politici tohoto protiimigračního uskupení napomáhají šíření nenávisti k Židům.
Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje jako nedostatečné.
Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus.
V centru Drážďan se dnes brzy odpoledne k plánované protirasistické demonstraci za toleranci sešlo zatím až 20.000 lidí, kteří vytvořili manifestační průvod. Informovala o tom agentura DPA.
Německé vládní strany - Křesťanskodemokratická unie (CDU) a sociální demokracie (SPD) - před důležitými volbami ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Braniborsku posílily.
Sebastian Wippel z Alternativy pro Německo (AfD) se nestane prvním zástupcem této protiimigračně zaměřené strany v čele velkého německého města. Agentura DPA s odvoláním na předběžné výsledky napsala, že v dnešních volbách starosty Zhořelce (Görlitz) ho porazil protikandidát Octavian Ursu z konzervativní CDU.
Němečtí sociální demokraté (SPD), menší koaliční partner ve vládě kancléřky Angely Merkelové, v průzkumu volebních preferencí dále ztrácejí. Strana by podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa získala ve volbách jen 11 procent hlasů, což je nejméně od roku 1949.
Komentář Petra Šulky – Podle starého českého přísloví nové koště dobře mete. Zdá se, že na německé politické scéně toto přísloví platí zcela. Dvě německé političky, které se postavily do čela dvou tradičních a největších stran pomalu, ale jistě vrací své strany do zaběhlých kolejí pravice a levice a pomalu se jim daří získávat i voliče, kteří dosud experimentovali s jinými stranami.
Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo (AfD) jako celek. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Pokud se nakonec Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) ke sledování protestní a protiimigrační AfD odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby.
Německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) koketuje s vystoupením Německa z Evropské unie. Myšlenka na takzvaný dexit zaznívá podle agentury DPA ve vystoupeních jejích členů, kteří se dnes sešli v saském městě Riesa, aby si představili kandidáty do jarních voleb do Evropského parlamentu (EP).
Komentář Petra Šulky – Útok na brémského poslance Bundestagu a předsedu místní AfD Franka Magnitze otřásl celým Německem. Mnozí komentátoři varují před návratem politického násilí spjatého s výmarskou republikou, které vyvrcholilo nástupem Adolfa Hitlera k moci. Ukazuje se, že radikální levice je daleko větší problém, než se zdálo.
V Německu se v posledních letech výrazně vyostřila politická i společenská debata. Vidět je to třeba při diskuzích v parlamentu, kde se množí napomínání poslanců kvůli nevhodným příspěvkům, nebo při veřejných vystoupeních kancléřky Angely Merkelové (CDU), která nezřídka musí čelit smršti nadávek. V extrémních případech se napětí a hněv přelije do fyzických útoků proti politikům, jaký v pondělí v Brémách zažil poslanec nejsilnější opoziční strany, Alternativy pro Německo (AfD) Frank Magnitz. Právě protiimigrační AfD přitom podle odborníků k vyhrocení situace výrazně přispívá.
Poslance a šéfa regionální odbočky Alternativy pro Německo (AfD) v Brémách Franka Magnitze napadla v pondělí v podvečer skupina útočníků a způsobila mu těžká zranění. Policie vychází z toho, že útok na vedoucího představitele protiimigrační strany měl politické pozadí. Podobně brutální napadení politiků je ve spolkové republice výjimečné.
Protestní Alternativa pro Německo (AfD) neuspěla se žalobou proti migrační politice kancléřky Angely Merkelové (CDU). Všechny tři její návrhy zamítl ústavní soud jako nepřípustné. O svém rozhodnutí dnes soud informoval na svém webu.
Přibližně 80.000 lidí podepsalo v Německu petici proti přijetí globálního paktu OSN o migraci. Informoval o tom dnes odpoledne petiční výbor Spolkového sněmu. Petici iniciovala protiimigrační opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD). Migrační pakt je tématem k debatě i pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Vedení vládní strany dnes oficiálně navrhlo, aby se o paktu diskutovalo na jejím prosincovém sjezdu.
Německá veřejnoprávní televize ARD digitálně upravila jeden z dílů svého policejního seriálu Polizeiruf 110, aby neobsahoval kritiku protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), a nyní za tento krok sklízí kritiku sama. Někteří hovoří o masivním zásahu do umělecké svobody a nebezpečném precedentu.
V Německu se stále hlasitěji debatuje o připravovaném globálním paktu Organizace spojených národů o migraci, který již odmítli představitelé Spojených států, Austrálie, Rakouska či Maďarska. Ostře proti paktu se dnes vyslovila protiimigrační strana Alteranativa pro Německo (AfD). Hlasy, které dohodu kritizují, se ale začínají ozývat také z vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Podle nich ujednání nedostatečně rozlišuje uprchlíky a ekonomické migranty.
Protestní Alternativa pro Německo (AfD) v neděli ve Wiesbadenu navzdory tvrdé kritice židovských organizací založila vnitrostranickou platformu Židé v AfD. Zatím její řady čítají 24 členů, kteří musejí etnicky nebo nábožensky patřit k židovstvu.
Berlín - Kdyby se nyní v Německu konaly parlamentní volby, nešla by k nim téměř třetina voličů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnily stanice RTL a n-tv u příležitosti roku od řádných voleb do Spolkového sněmu. Účast v hlasování loni 24. září byla přitom vysoká. Odevzdat svůj hlas přišlo 76,2 procent voličů.
Berlín - Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen v červnu ještě před oficiálním zveřejněním předal data z výroční zprávy o činnosti svého úřadu poslanci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Informaci potvrdil sám poslanec Stephan Brandner, informovala dnes veřejnoprávní televize ARD. Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) čelí v současnosti kritice kvůli výrokům k dění v Chemnitzu (Saské Kaminici). Ministr vnitra mu dnes ale vyjádřil podporu.
Berlín - Druhou nejsilnější stranou na německé politické scéně by se stala protestní Alternativa pro Německo (AfD), kdyby se nyní uskutečnily parlamentní volby. Podle průzkumu pro deník Bild by si přišla na 17 procent hlasů, a o jeden procentní bod by tak překonala vládní sociální demokraty (SPD), jejichž popularita u voličů dále klesá.
Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová podcenila nebezpečí vzniku konfliktů ve společnosti, které s sebou přinese příchod statisíců migrantů. V rozhovoru poskytnutém stanici Deutsche Welle u příležitosti nadcházejících sta dní nové italské vlády to dnes řekl ministr vnitra Matteo Salvini. V některých názorech na řešení migrace se prý ale s Merkelovou shodne.
21. listopadu 2024 21:56
21. listopadu 2024 21:07
21. listopadu 2024 20:07
21. listopadu 2024 19:33
21. listopadu 2024 18:40
21. listopadu 2024 17:35
21. listopadu 2024 16:38
21. listopadu 2024 15:55
21. listopadu 2024 15:27
21. listopadu 2024 15:12
21. listopadu 2024 14:27
21. listopadu 2024 13:49
21. listopadu 2024 13:43
21. listopadu 2024 13:09
21. listopadu 2024 12:46
Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.
Zdroj: Libor Novák
Na neplatné bankovky v oběhu upozornila policie ve čtvrtek na sociálních sítích. Na Vysočině totiž došlo k několika případům platby falešnými dvoutisícovkami. Lidé by podle strážců zákona měli zvýšit svou ostražitost.
