Spojené státy v souvislosti se stahováním svých jednotek z Afghánistánu připravují evakuaci skupiny místních tlumočníků, kteří usilují o povolení ke vstupu do USA. Cílem je zajistit, aby mohli zranitelní Afghánci dokončit vízové náležitosti v bezpečí. S odvoláním na nejmenované americké činitele o tom informují agentury Reuters a AP.
Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Americká armáda oznámila, že uvažuje o zpomalení tempa stahování svých vojáků z Afghánistánu kvůli novým územním ziskům, jež v poslední době zaznamenalo povstalecké hnutí Tálibán. Podle serveru BBC to oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby, podle nějž nicméně stále platí, že poslední americký voják ze země odejde k 11. září. Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán dnes prohlásila, že Tálibán od května ovládl 50 z celkových 370 okrsků v Afghánistánu.
Stažení aliančních vojsk z Afghánistánu neznamená, že NATO přestává tuto zemi podporovat. Nadále bude poskytovat výcvik i finanční prostředky afghánské armádě, uvádí se v závěrečném prohlášení z dnešního summitu NATO v Bruselu.
Nejméně 11 lidí, včetně dětí, zahynulo v sobotu na severu Afghánistánu, když jejich automobil najel na minu. Informovali o tom dnes podle agentury Reuters místní vládní představitelé. K útoku se nikdo nepřihlásil, úřady však viní z pokládání min vzbouřence z hnutí Tálibán.
Český prezident Miloš Zeman dnes ostře kritizoval stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Ve svém příspěvku, zveřejněném na webu Pražského hradu, při virtuálním summitu hlav devíti států východního křídla NATO přirovnal jednání s radikálním hnutím Tálibán k jednáním s Adolfem Hitlerem "se stejnými důsledky".
Při několika explozích v blízkosti školy v západní části afghánské metropole Kábulu zemřelo nejméně 55 lidí. S odvoláním na zdroj z bezpečnostních sil o tom dnes informovala agentura Reuters. Dalších nejméně 150 lidí je zraněno, někteří z nich vážně. Afghánské ministerstvo vnitra zatím uvádí 30 mrtvých. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Prezident Ašraf Ghaní odpovědnost připsal hnutí Tálibán, které to ale odmítlo.
Vojáci USA, NATO a dalších spojeneckých zemí dnes oficiálně začali se svým stahováním z Afghánistánu, které v dubnu ohlásil americký prezident Joe Biden. V Kábulu podle agentury Reuters panovala posílená bezpečnostní opatření kvůli obavám z reakce Tálibánu na přetrvávající přítomnost zahraničních sil. Mluvčí islamistického hnutí vzkázal, že jeho bojovníci mohou přijmout "protiopatření", jak uznají za vhodné.
Z Afghánistánu se dnes začaly stahovat první jednotky zemí Severoatlantické aliance, které v zemi působí v rámci nebojové mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Podle agentury AFP to oznámil nejmenovaný mluvčí NATO, neuvedl však další detaily. Zahájení odchodu amerických vojáků ze země následně potvrdil také Bílý dům.
Vojáci mezinárodní aliance z Afghánistánu zřejmě neodejdou do konce dubna, tedy v termínu, na němž se domluvilo povstalecké hnutí Tálibán se Spojenými státy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři vysoce postavené představitele NATO. Zároveň upozornila, že takový krok by mohl vyvolat napjaté vztahy s povstalci.
V USA sílí obavy o osud Marka Frerichse, který byl před rokem unesen v Afghánistánu, protože se blíží termín stažení zbývajících amerických vojáků. Předpokládá to loňská dohoda mezi USA a radikálním hnutím Tálibán, ale současná administrativa prezidenta Joea Bidena se ještě nevyjádřila, zda všechny vojáky stáhne. Prozatím prověřuje dohodu.
Prezident Miloš Zeman vyslovil naději, že s administrativou nového amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy změní svůj postoj ke stahování vojáků z Afghánistánu. Po společném obědě na Pražském hradě to dnes novinářům řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
V Afghánistánu dnes zemřelo při teroristických útocích přinejmenším pět lidí. K atentátům se nikdo nepřihlásil, mezi podezřelými jsou teroristé z organizace Islámský stát či povstalecké hnutí Tálibán, píše agentura AP. S Tálibánem vede afghánská vláda rozhovory o budoucím uspořádáním země, jednání jsou ale pozastavena alespoň do začátku příštího měsíce.
Americký prezident Donald Trump se chystá snížit počet amerických vojáků v Afghánistánu na 2500 z dnešních asi 4500 ještě před svým odchodem z funkce, jenž má nastat 20. ledna. Z Iráku pak stáhne 500 vojáků, zůstane jich tam tedy 2500. Podle agentury Reuters to dnes to oznámil dočasný šéf Pentagonu Christopher Miller.
Afghánské bezpečnostní složky zabily druhého muže teroristické sítě Al-Káida. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tweet afghánské zpravodajské služby NDS. Abú Muhsín Masrí figuroval na seznamu nejhledanějších teroristů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Na sociálních sítích se začala v uplynulých dnech šířit fotografie Afghánky, která pro mnohé představuje hrdinku. Mladá žena totiž zastřelila dva bojovníky radikálního hnutí Tálibán a několik dalších zranila poté, co jí zabili rodiče.
Bílý dům podle agentury AP o možném ruském odměňování povstalců Tálibánu za zabíjení amerických vojáků v Afghánistánu věděl od začátku roku 2019, tedy o rok déle, než se dosud uvádělo. S podrobnostmi kauzy dnes vláda amerického republikánského prezidenta Donalda Trumpa seznámí vybrané zákonodárce Demokratické strany. V noci na dnešek o připravované schůzce v Bílém domě informovala agentura Reuters.
Pracovníci americké zpravodajské služby dospěli k závěru, že ruská vojenská tajná služba nabídla odměny povstalcům spojeným s hnutím Tálibán za zabití vojáků koaličních sil v Afghánistánu, včetně amerických. Stalo se tak v době, kdy probíhaly mírové rozhovory o ukončení dlouhodobé války v zemi. Napsal to list The New York Times (NYT) s odvoláním na činitele, kteří o tom byli informováni.
Zdravotníci a zdravotnická zařízení v Afghánistánu čelí během pandemie nemoci covid-19 "cíleným útokům" ozbrojenců i afghánských vojáků. Podle agentury AP to vyplývá z dnes zveřejněné zprávy mise OSN v zemi.
Afghánské úřady pátrají v pohraniční řece Harí Rúd po tělech možná několika desítek afghánských migrantů, kterým podle svědků íránská pohraniční stráž zabránila ve vstupu na íránské území, týrala je a pak naházela do vody. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Spojené státy dnes podnikly v provincii Hílmand na jihu Afghánistánu nálet na bojovníky Tálibánu, aby pomohly afghánským vládním silám ubránit se před četnými útoky povstalců. Uvedla to agentura AFP. Byl to podle ní první americký letecký úder od sobotního podpisu mírové dohody v katarské metropoli Dauhá.
Americký prezident Donald Trump osobně podepíše plánovanou mírovou dohodu mezi Spojenými státy a afghánským radikálním hnutím Tálibán.
Afghánské radikální hnutí Tálibán podepíše 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá mírovou dohodu se Spojenými státy. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na mluvčího Tálibánu. Datum potvrdil i šéf americké diplomacie.
26. července 2025 21:57
26. července 2025 21:04
26. července 2025 19:33
26. července 2025 18:20
26. července 2025 16:58
26. července 2025 16:06
26. července 2025 15:15
26. července 2025 14:40
26. července 2025 14:31
26. července 2025 13:45
26. července 2025 12:35
26. července 2025 11:54
26. července 2025 11:19
26. července 2025 10:32
26. července 2025 9:48
Bruce Willis v březnu oslavil 70. narozeniny, ale žádného dárku ve formě zlepšení zdravotního stavu se nedočkal. Naopak, ze Spojených států amerických přicházejí zprávy o tom, že se mělo hollywoodskému herci přitížit.
Zdroj: Dan Šrámek
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
