Většina Čechů s příjmy zatím vystačí, lidí s finančními problémy ale meziročně přibylo. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu, který letos v květnu až červenci provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Snadno s příjmy vychází 53 procent českých domácností a obtížně 45 procent. Hůře jsou na tom podle průzkumu hlavně důchodci, dělníci a ženy v domácnosti.
Převážná většina lidí v Česku žije v bytech. Z výsledků loňského sčítání, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že jejich počet přesáhl stejně jako o deset let dříve přes 10,1 milionu. Téměř 190.000 obyvatel žilo v ubytovacích zařízeních a stoupl počet osob mimo byty a zařízení, například v chatách, na téměř 230.000. Lidí bez domova bylo 3700, ale sčítání je nedokáže přesně zaznamenat. Armáda spásy ČTK sdělila, že odhaduje celkový počet bezdomovců v ČR na 50.000 až 70.000.
Cestovní kanceláře (CK) v ČR nabízejí podle cestovní agentury Invia lepší servis než mnohé zahraničí, například německé. Češi jsou nároční klienti, na služby kladou vysoké požadavky. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Invie pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko Michal Tůma. Za 20 let, kdy agentura funguje, nastal podle něj velký posun v informovanosti lidí, ale třeba i dostupnosti letecké dopravy.
Češi patří dlouhodobě k nejspořivějším národům na světě, přes 53 procent jich spoří každý měsíc. Přesto 48 procent občanů nemá dostatečné finance pro nenadálé životní situace, tedy má rezervu menší než šest měsíčních platů. Více než desetina nemá žádné odložené peníze. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Kantar, vedeného v devíti zemích pro britskou skupinu IPF, která působí v ČR pod značkou Provident Financial.
V případě pořízení vlastního bydlení největší část Čechů, téměř 40 procent, dává přednost koupi staršího bytu či domu a následné rekonstrukci. Důvodem jsou v 60 procentech případů peníze, na novostavbu lidé nemají. Při rekonstrukci by se 43 procent lidí spoléhalo na vlastní úspory. Vyplývá to z průzkumu Stavební spořitelny České spořitelny z května mezi 840 respondentů.
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Lidé v Česku často nepoznají včas, kdy mají kvůli psychickým problémům vyhledat odbornou pomoc. Řada rodičů podceňuje i duševní problémy dětí. Téma psychického zdraví je stigmatizované a lidé o něm nemají dost informací.
V Česku ubývá lidí, podle kterých je ČR součástí informační války vedené Ruskem proti západním zemím. Jejich podíl klesl pod polovinu na 46 procent, stále více lidí naopak na informační válku nemá jasný názor. V průzkumu provedeném zhruba tři měsíce po vpádu ruské armády na Ukrajinu klesla také míra souhlasu se zablokováním dezinformačních webů.
V případě ekonomických problémů začnou Češi nejvíce šetřit ve výdajích na oblečení, dovolených a zábavě. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek korporátních zákazníků. Uskutečnil se na vzorku 1000 respondentů. Dozvuky pandemie, válka na Ukrajině, inflace či problémy v dodavatelských řetězcích podle firmy způsobí, že lidé budou hledat řešení, jak se s vyššími náklady vyrovnat.
Více než třetina Čechů někdy prohledala svým partnerům mobilní telefon. Téměř čtyři pětiny z nich k tomu neměly svolení. Vyplývá to z únorového průzkumu antivirové firmy Avast mezi 1000 respondenty z České republiky.
Češi jsou více ochotní utrácet za nadstandardní zdravotní péči. Přesto však tyto výdaje rostou jen pozvolna a loni tvořily jen 2,8 procenta výdajů domácností. V zemích západní Evropy lidé za své zdraví utrácejí větší část domácího rozpočtu, vyplývá z dat Eurostatu.
Vyšetřovací výbor Ruské federace, což je federální kriminální ústředna, podrobně prověří informace o přípravě více než stovky českých občanů k vojenské službě v ozbrojených silách na Ukrajině, oznámila dnes agentura TASS.
Podíl Čechů, podle kterých je nejlepší držet peníze v hotovosti, vzrostl za poslední rok navzdory vysoké inflaci o více než třetinu na 13 procent. Dalších 12 procent lidí preferuje ukládání peněz na běžných účtech. Za rok tak při současné úrovni inflace přijdou o více než desetinu hodnoty svých financí. Vyplývá to z březnového průzkumu Generali Investments mezi tisícovkou respondentů, který dnes firma představila novinářům.
Téměř devět z deseti lidí v Česku podporuje humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a pomoc válečným uprchlíkům. Zároveň ale 60 procent považuje podporu uprchlíkům za příliš štědrou a domnívá se, že na ni doplatí Češi. Tři čtvrtiny lidí vnímají jako hlavního viníka války Rusko, téměř polovina ji chápe i jako boj za ČR.
Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie v dnešní tiskové zprávě.
Češi za kulturu utratí v průměru 250 korun měsíčně. Nejčastěji poznávají památky. Na hrad nebo zámek vyrazí dvakrát ročně tři čtvrtiny dotázaných. Do muzeí a galerií se polovina Čechů vypraví alespoň jednou za rok. Vyplývá to z průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, která je českým zastoupením stejnojmenného programu Evropské unie.
Až dvě třetiny Čechů hledají svou zdravotní diagnózu na internetu. Pro více než čtvrtinu je internetový vyhledávač tím prvním, kdo se o jejich zdravotním problému dozví. Skoro polovina také uvedla, že už někdy svou diagnózu a léčbu na základě informací z internetu stanovila, aniž by pak věc konzultovala s lékařem.
Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko ze serveru Kyiv Independent dnes na twitteru zveřejnil snímek, který podle něj zachycuje české dobrovolníky bojující na Ukrajině proti ruským silám. Podle Ponomarenka jsou na fotografii Češi s výzbrojí v Irpini u Kyjeva.
Kvůli mrtvici umírá podle lékařů v posledních letech v ČR kolem 8000 lidí za rok, poslední data jsou z roku 2018. Po pandemii covidu-19 ale lékaři očekávají menší počty, protože část rizikových pacientů, kteří by mohli mrtvici dostat, podlehla koronaviru.
Sedm z deseti Čechů se domnívá, že by se nemělo vyhovět požadavku Ruska, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance (NATO). Pětina by naopak požadavku Kremlu vyhověla. Negativní postoj výrazně zesílil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize.
Většině Čechů se daří v tomto roce plnit předsevzetí šetřit pod vlivem prudkého zdražení energií a současné rychle rostoucí inflace. Hlídají si vodu, energie i výdaje za jídlo, rezervy mají v dopravě. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cofidis mezi 525 respondenty.
Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala to řekl novinářům po dnešním jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Útok Ruska na Ukrajinu je podle téměř 90 procent Čechů neobhajitelnou agresí. Vyplývá to z dnešního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Většina obyvatel Česka by souhlasila s přijetím uprchlíků z Ukrajiny.
22. listopadu 2024 21:55
22. listopadu 2024 21:27
22. listopadu 2024 20:13
22. listopadu 2024 19:18
22. listopadu 2024 19:09
22. listopadu 2024 18:30
Provokativní umělecké dílo Maurizia Cattelana, které zobrazuje banán přilepený k zdi lepící páskou, bylo v New Yorku vydraženo za ohromujících 6,2 milionu dolarů (131 milionů korun), což je čtyřikrát více, než činily předběžné odhady. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák
Dva lidé nepřežili v sobotu dopoledne tragickou srážku vlaku s osobním automobilem u Mšena. Na místě zasahují všechny složky záchranného systému, železniční provoz je omezen. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
