Protesty nezastaví penzijní reformu ani jiné politické změny. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě obce Savines-le-Lac, kde má představit nový národní plán hospodaření s vodou v reakci na klimatické změny.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pojede v prvním dubnovém týdnu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do Číny. Podle agentury Reuters to dnes oznámil unijní mluvčí. Macron využije své státní návštěvy v Číně od 5. do 8. dubna k tomu, aby se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem "pracoval na návratu k míru" na Ukrajině, uvedl dnes večer Elysejský palác.
Návštěva britského krále Karla III. ve Francii se kvůli protestům proti reformě francouzského důchodového systému odkládá. Oznámil to dnes Elysejský palác, podle něhož si dnes ráno francouzský prezident Emmanuel Macron a britský král telefonovali.
Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na dnešek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů. Informoval o tom dnes ráno francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde má být v úterý uvítán britský král Karel III. Podle Darmanina si poslední protesty vyžádaly také výrazně více škod než ty předešlé. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné.
Penzijní reforma zahrnující zvýšení hranice odchodu do důchodu na 64 let dokončila cestu francouzským parlamentem poté, co opozice neuspěla se dvěma návrhy na vyslovení nedůvěry vládě. Hlasování o důvěře navazovala na rozhodnutí vlády prosadit svůj plán bez souhlasu Národního shromáždění a neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.
Francouzská opozice dnes neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla dnes agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.
Británie poskytne v příštích třech letech Francii 480 milionů liber (asi 12,8 miliardy korun) za pomoc v potlačení nelegální migrace, konkrétně snížení počtu malých lodí s migranty přeplouvajících Lamanšský průliv. Dnes se na tom v Paříži dohodli britský premiér Rishi Sunak a francouzský prezident Emmanuel Macron; lídři mimo jiné uzavřeli i dohody o partnerství v energetice.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že podporuje začlenění práva na potrat do ústavy, což by podle něj bylo signálem solidarity s ženami na celém světě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil snížit počet francouzských vojáků v Africe. Mělo by se tak stát v rámci "nového bezpečnostního partnerství" s danými africkými zeměmi, řekl Macron během projevu v Elysejském paláci, který pronesl před svou nadcházející cestou do Afriky.
Ruský prezident Vladimir Putin podle německého kancléře Olafa Scholze neuspěl. Zahájil útočnou válku a vsadil na rozdělení, způsobil ale opak. Ukrajina je jednotnější než kdy dříve a také země Evropské unie stojí při sobě. Scholz to uvedl v krátkém videu, které k prvnímu výročí války zveřejnil jeho úřad.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotním rozhovoru s francouzskými médii prohlásil, že si přeje porážku Ruska ve válce proti Ukrajině, nechce ale, aby bylo Rusko rozdrceno. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Podle něj Macron zároveň vyzval západní země ke zvýšení vojenské podpory Kyjevu, a uvedl, že je připraven na vleklou válku.
Zvolený prezident České republiky Petr Pavel se dnes v bavorské metropoli před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na dnešním programu má Pavel mimo jiné ještě také jednání s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou.
Rusko napadením Ukrajiny porušilo mnohá tabu a místo jednání se rozhodlo pro válku. Dnes to v bavorské metropoli na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že přepadení Ukrajiny je ukázkou nového imperialismu a nového kolonialismu.
Mnichovské bezpečnostní konference se zúčastní vedle německého kancléře Olafa Scholze také prezidenti Francie a Polska Emmanuel Macron a Andrzej Duda, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo vysoce postavený čínský diplomat Wang I. Dnes to na tiskové konferenci oznámil šéf konference Christoph Heusgen.
Do nákladů prezidentské kampaně Andreje Babiše hnutí ANO započetlo i cestu bývalého premiéra za francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Upozornil na to dnes server iROZHLAS.cz, kterému to potvrdil mluvčí ANO Martin Vodička.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi odebere Řád čestné legie. Hodlá tak případně učinit ve chvíli, kdy tomu nadejde "vhodný okamžik", uvedla agentura AFP. Stejné vyznamenání obdržel ve čtvrtek z Macronových rukou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes po příjezdu na summit Evropské unie v Bruselu označila za nemístné, že francouzský prezident Emmanuel Macron pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na čtvrteční večer do Paříže, kde oba prezidenti povečeřeli spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Německo se připojí k projektu výstavby podmořského vodíkového potrubí H2Med mezi Španělskem a francouzským městem Marseille, oznámil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Oba státníci v Paříži zopakovali, že chtějí nadále podporovat Ruskem napadenou Ukrajinu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil záměr do konce desetiletí francouzské výdaje na obranu. Uvedl, že na rozpočet francouzské armády chce v letech 2024 až 2030 vyčlenit více než 400 miliard eur (9,6 bilionu Kč), tedy o zhruba 100 miliard více než v letech 2019 až 2025, kdy činil 295 miliard eur. Informovala o tom agentura AFP.
Válka na Ukrajině je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona výsledkem existenční krize Ruska, jeho národního příběhu a budoucnosti. Politik to řekl v rozhovoru, který dnes otiskl deník El País. Podle Macrona není možné dosáhnout trvalého míru, aniž by se nalezla odpověď na tuto krizi identity Ruska. Dodal, že Francie pevně stojí na straně Kyjeva a přeje si vítězství Ukrajiny ve válce.
Bývalý český premiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dnes v Paříži hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o válce na Ukrajině a o řešení energetické krize v Evropě. Jednání trvalo zhruba 40 minut, sdělil ve vyjádření pro ČTK Babiš.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil podporu Ukrajiny "až do vítězství", slíbil prosazení dlouho plánované důchodové reformy a popřál svým spoluobčanům jednotu a solidaritu. V televizním projevu, ve kterém se ohlížel za uplynulým rokem a díval se směrem k roku 2023, se věnoval také energetické krizi a uvedl, že Francie se může vyhnout výpadkům v dodávkách elektřiny, když bude šetřit.
Za německého papeže, formativní osobnost katolické církve a chytrého teologa označil spolkový kancléř Olaf Scholz emeritního papeže Benedikta XVI., který dnes zemřel ve věku 95 let. Hold bavorskému rodákovi, který stál v čele církve v letech 2005 až 2013, vzdávají i další evropští státníci.
5. října 2025 21:23
5. října 2025 20:01
5. října 2025 18:44
5. října 2025 17:33
5. října 2025 16:15
5. října 2025 15:00
5. října 2025 13:43
5. října 2025 12:29
5. října 2025 11:13
5. října 2025 8:32
5. října 2025 0:11
4. října 2025 23:45
Pravicový populista Andrej Babiš a jeho hnutí ANO zvítězili v klíčových českých parlamentních volbách. Podle předběžných výsledků, kdy bylo sečteno přes 98 procent okrsků, získalo ANO rozhodující náskok s 35 procenty hlasů. Tento výsledek představuje pro Evropskou unii nové potenciální problémy, píše server Politico. Babiš totiž slibuje ukončit iniciativu pro dodávky munice na Ukrajinu, zpochybnit plány NATO na zvýšení vojenských výdajů a postavit se Evropské komisi kvůli Green Dealu.
Zdroj: Libor Novák
Před třiceti lety, v roce 1995, se stala Monika Brzesková (48), tehdy ještě Žídková, nejkrásnější dívkou Česka i Evropy. Letos se její jméno zapsalo do politických dějin, když se v barvách KDU-ČSL za koalici SPOLU stala novou poslankyní Poslanecké sněmovny. Brzesková již dříve působila jako úspěšná starostka moravskoslezských Kravař.
