Neexistuje nic, co by Evropa nedokázala překonat. V dnešním projevu o budoucnosti Evropské unie u příležitosti 30. výročí pádu berlínské zdi to prohlásila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila ale, že Evropa se musí naučit lépe se prosazovat na mocenském poli, aby tak lépe dokázala hájit své zájmy.
Ursula von der Leyenová chce, aby příští Evropská komise (EK) pod jejím vedením v první polovině příštího roku předložila nový plán k řešení migrace. Chce jím překonat současnou patovou situaci, kdy se členské země nejsou schopny shodnout na jednotné migrační politice. Von der Leyenová to dnes řekla v Berlíně po jednání se svou bývalou vládní šéfkou a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Premiér Andrej Babiš dnes po jednání s lucemburským protějškem Xavierem Bettelem zdůraznil, jaký význam pro země ze středu a východu Evropské unie stále mají peníze z unijních fondů soudržnosti. Oba premiéři se před novináři shodli na potřebě solidarity mezi členskými státy unie, která se podle nich má odrazit v rozpočtovém rámci.
Mnozí se obávají, že je Česká televize jakožto veřejnoprávní médium v ohrožení. O její budoucnosti v posledních dnech rozhodovali politici, kteří schvalovali její výroční zprávy. A i když zprávy za rok 2016 a 2017 Sněmovnou prošly, někteří politici si na práci ČT dál stěžují.
Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová. Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.
Evropská unie podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera potřebuje nový azylový systém, který umožní už na vnějších hranicích společenství přezkoumat, zda daná osoba skutečně potřebuje ochranu. Pokud ano, bude směřovat do některé ze zemí EU, které se k tomu dobrovolně nabídnou.
Členské státy Evropské unie se dnes dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek. Odklad schválili velvyslanci 27 zemí EU na dnešní ani ne půlhodinové schůzce v Bruselu.
Tolerance obyvatel Evropské unie vůči menšinám za poslední čtyři roky vzrostla. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Eurobarometr, podle něhož ubývá lidí vnímajících diskriminaci etnických, náboženských či sexuálních minorit. Naopak přibývá těch, kteří si dovedou představit, že by byl příslušník menšiny jejich kolegou v práci či zastával vrcholnou politickou funkci.
V noci ze soboty na neděli se opět bude měnit čas. Znamená to, že v posteli budeme moci zůstat o hodinu déle. Už za dva roky ale tato změna s největší pravděpodobností v celé Evropské unii skončí.
Západ se přidal na stranu teroristů, když podporuje syrské Kurdy a kritizuje Turecko za ofenzívu v Sýrii. Prohlásil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který minulý týden přistoupil na pětidenní zastavení bojů na severu Sýrie. Turecká armáda dnes oznámila, že tento klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 SELČ).
Šéf protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage by raději viděl krátký odklad brexitu spolu s novými volbami. Současnou podobu dohody o vystoupení Británie z Evropské unie, jak ji dojednal premiér Boris Johnson, totiž považuje za špatnou. Farage, který je i poslancem Evropského parlamentu, to dnes řekl televizi Sky News.
Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že dostal od britského premiéra Borise Johnsona dopis s žádostí o odklad brexitu. Podle BBC ale Boris Johnson dopis nepodepsal, naopak k němu připojil další, už podepsaný dopis, ve kterém označuje odklad brexitu za chybu.
Další odložení brexitu by nikomu neprospělo, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na výsledek hlasování dolní komory britského parlamentu, která dnes přijala návrh odkládající schválení dohody o odchodu Británie z Evropské unie.
Dolní komora britského parlamentu nechce podpořit nový návrh brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Poměrem 322 hlasů ku 306 přijala návrh, který požaduje nejdříve schválit zákon související s ratifikací podmínek brexitu.
Maďarsko by bylo nuceno použít na svých jižních hranicích se Srbskem sílu, aby ochránilo Evropskou unii v případě, že by Turecko splnilo své výhružky a pustilo syrské uprchlíky ze svého území do Evropy. Prohlásil to dnes maďarský premiér Viktor Orbán.
Británie a Evropská unie se dohodly na podmínkách brexitu. Informovali o tom dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i britský premiér Boris Johnson. Juncker nový dokument označil za "spravedlivý a vyvážený". Podle britského ministerského předsedy jde o dohodu, kterou jeho země "získává zpět kontrolu". Optimismus však hatí postoj Demokratické unionistické strany.
Podle nejmenovaného britského vládního zdroje se dnes brexitovou dohodu s Evropskou unií nepodaří dojednat, uvedla britská televizní stanice BBC. "Vládní zdroj mi právě teď řekl, že dohoda dnes večer nebude," napsala na twitteru zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová. Podle zdrojů dalších médií se nicméně podařilo dosáhnout shody ohledně většiny sporných bodů.
Většina Čechů, konkrétně zhruba 67 procent, si myslí, že brexit Česku uškodí. O tom, že by naopak případný odchod Británie z Evropské unie mohl České republice prospět, jsou přesvědčena jen čtyři procenta respondentů. Zbytek buď soudí, že nebude mít žádný vliv, nebo si to netroufá posoudit.
Světová obchodní organizace (WTO) dnes oficiálně povolila Spojeným státům uvalit cla na dovoz zboží z Evropské unie v hodnotě 7,5 miliardy USD (téměř 176 miliard Kč) ročně. Cla jsou reakcí na nezákonné subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Oznámil to dnes orgán WTO pro řešení sporů. Cla by podle dřívějších zpráv měla začít platit 18. října.
Kvůli novému disciplinárnímu řádu polských soudců zažalovala Evropská komise (EK) Polsko u Soudního dvora EU. Komise to uvedla v dnešním prohlášení, podle něhož zákon zavádějící možnost postihů pro soudce ohrožuje nezávislost justice. Brusel přichází s novým krokem jen několik dní před polskými parlamentními volbami, jejichž jasným favoritem je vládní strana Právo a spravedlnost (PiS).
Málokteré téma posledních let sjednotilo státy Evropské unie podobně jako brexit. Ačkoli obávaná varianta neřízeného odchodu hrozí už za tři týdny, unijní země stále jednohlasně volají po dohodě bránící vzniku tvrdé hranice v Irsku a zajišťující dosavadní fungování jednotného trhu. Brusel ovšem zároveň přichystal sérii kroků, které mají zmírnit dopady hrozícího rozchodu bez dohody.
Evropská unie dnes varovala před riziky, kterým mohou čelit mobilní sítě páté generace (5G). Jsou mezi nimi podle ní kybernetické útoky skupin podporovaných cizími státy, ale například i přílišná závislost na jednom dodavateli. Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v tiskové zprávě uvedl, že Česko patří mezi vedoucí země unijního projektu na hodnocení rizik kolem sítí 5G.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by uvítal rychlou reakci Evropy v otázce možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Varoval především před tím, že zásah by znamenal hrozbu další uprchlické vlny směřující do Evropy. Očekává také, že se bude záležitostí zabývat Rada bezpečnosti Organizace spojených národů. Novinářům to řekl po dnešním zasedání vlády.
12. srpna 2025 21:41
12. srpna 2025 20:37
12. srpna 2025 19:12
Německé město Hoyerswerda v Sasku se oklepává z nečekané tragédie. Třináctiletý český chlapec Karel, který byl na dovolené s rodinou, byl nalezen mrtvý nedaleko železniční trati směrem na Polsko. Pátrání po chlapci, který byl pohřešovaný dva dny, tak skončilo tím nejhorším možným způsobem.
Zdroj: Libor Novák
Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu.
