Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v únoru zlepšila. Přispěl k tomu hlavně nárůst optimismu v průmyslu, ve službách a mezi spotřebiteli. Nálada v maloobchodním sektoru se však opět zhoršila. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK). V České republice se index ekonomické nálady zvýšil na 87,2 bodu z lednových 83,9 bodu.
Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem Maďarsko a Polsko považují za nutné. Dnes se na tom na schůzce v Budapešti shodli šéfové vlád obou zemí.
Češi jsou proti loňsku skeptičtější k budoucnosti Evropské unie. Důvěru má projekt sjednocené Evropy u 41 procent lidí, nevěří v něj naopak 47 procent. Zároveň ale ubylo odpůrců přijetí eura v ČR a zvýšil se podíl příznivců tohoto kroku. Proti vstupu ČR do eurozóny jsou ovšem stále více než dvě třetiny dotázaných.
Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Slovenské ministerstvo financí zhoršilo výhled letošního vývoje ekonomiky Slovenska, kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19 čeká téměř dvouciferný propad. Naopak na příští rok předpokládá ve srovnání s dubnovou prognózou silnější ekonomické oživení. Ministerstvo to dnes uvedlo v nejnovějším výhledu vývoje hospodářství. S návratem ekonomiky na předkrizovou úroveň ministerstvo počítá až na konci roku 2022.
Ekonomika eurozóny zřejmě ve druhé polovině roku oživí, ale hrubý domácí produkt (HDP) se kvůli dopadům pandemie koronaviru zřejmě nevrátí na loňskou úroveň před rokem 2022. Ve svém dnes zveřejněném květnovém ekonomickém výhledu to uvedla Evropská centrální banka (ECB).
Dvacet let po zavedení eura se jedna z hlavních obav jeho zakladatelů zhmotňuje ve třetí největší ekonomice regionu, sužované koronovirem. Přetrvávající podezření, že se rozmařilé půjčování, k němuž se Itálie uchýlila, nakonec stane problémem celé Evropy, bylo v 90. letech opakovanou noční můrou představitelů německých finančních institucí.
Německá ekonomika letos patrně vykáže pokles o pět až 20 procent, podle toho, jak dlouho potrvají restriktivní opatření, která jsou reakcí na pandemii způsobenou koronavirem. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom institutu Ifo Klaus Wohlrabe. Institut rovněž uvedl, že podnikatelská nálada v Německu se v březnu propadla nejníže od července 2009. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
Negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropskou ekonomiku do recese, ve druhém pololetí by se však měl hrubý domácí produkt (HDP) vrátit k růstu. V rozhovoru se španělskou televizí La Sexta to řekl viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos.
Eurozónu čeká podle ekonomů dekáda přinejlepším zanedbatelného růstu. Region se ještě plně nevzpamatoval z dlouhé a hluboké finanční krize v uplynulém desetiletí a nyní se musí vypořádat s novým koronavirem, píše zpravodajský server CNBC.
Italská policie dnes provedla rozsáhlou razii proti sicilské mafii, jejíž členové podle vyšetřovatelů podvodně získali z fondů Evropské unie miliony eur jako zemědělské dotace. Informovala o tom agentura DPA. Policie podle ní zadržela 94 lidí, zhruba na polovinu z nich už byla uvalena vazba.
Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009. Na ekonomické konferenci ve Vídni to dnes řekl člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let.
Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný.
Podnikatelská nálada v Německu je nejníže za sedm let, za srpen klesla už pátý měsíc za sebou a navíc výrazněji, než čekali analytici. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil institut Ifo. Vývoj tak podle analytiků potvrzuje, že se největší evropská ekonomika posouvá do recese.
Los, který si jeho majitel koupil za dvě eura (asi 51 Kč) nedaleko Milána, vyhrál v úterý v italské loterii Superenalotto 209 milionů eur (5,4 miliardy Kč). Informoval o tom deník La Repubblica s tím, že jde o nejvyšší výhru v historii této hry. Podle agentury DPA dokonce jde o nejvyšší vyhraný jackpot v evropské loterii.
Nálada německých spotřebitelů se dál zhoršuje. Pokles nyní trvá už tři měsíce. Stěžejní příčinou je zpomalování globální ekonomiky, obchodní spory ve světě a odchod Británie z Evropské unie. Lidé se obávají ztráty zaměstnání a příjmů. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK.
Útlum podnikatelské aktivity v zemích eurozóny je v červenci horší, než se očekávalo, brzdí ji zejména prohlubující se pokles ve zpracovatelském sektoru. Předstihové indikátory přitom naznačují, že se příští měsíc podmínky ještě zhorší. Zpracovatelský sektor v Německu si pak vede nejhůře za sedm let. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila konzultační společnost IHS Markit.
Evropská unie poskytne Ukrajině dalších 109 milionů eur (2,8 miliardy Kč) na reformy, především boj proti korupci, decentralizaci, výkonnou vládu a posílení občanské společnosti. Příslušné dokumenty dnes se svými ukrajinskými protějšky během summitu EU-Ukrajina v Kyjevě podepsal komisař pro rozšíření a sousedskou politiku Johannes Hahn.
Česká republika musela za 15 let členství v Evropské unii vrátit z dotací 26,4 miliardy korun. Bylo to v programovém období 2007 až 2013 a šlo zhruba o čtyři procenta z přidělené částky. Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní pro místní rozvoj (MMR), které za čerpání evropských dotací odpovídá. Nyní Česku hrozí, že bude muset vrátit 450 milionů korun. Důvodem je podle Evropské komise (EK) střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
Mezi českou veřejností nadále převládá odmítavý postoj k přijetí eura. Proti evropské měně je 75 procent Čechů, tedy zhruba stejně jako v předchozích letech. Počet příznivců přijetí eura se drží na 20 procentech. Vyplynulo to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z hodnocení dopadů členství ČR v Evropské unie na určité oblasti veřejného života nejlépe vyšly služby a zboží, nejhůře zemědělství.
Německá vláda bude mít do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu Kč) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Ukazuje to její prognóza, kterou dnes v Berlíně představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) tak bude zřejmě muset lépe zvažovat některé své výdaje, pokud bude chtít nadále udržet vyrovnaný rozpočet.
18. ledna 2026 23:47
18. ledna 2026 21:44
18. ledna 2026 20:37
Rocker Petr Kolář prožívá pracovně velmi nabité období, které je zároveň protkáno silnými emocemi z minulosti. Přestože je populární zpěvák už více než tři roky bez partnerky, rozhodně se nenudí. Svou energii aktuálně vložil do nového singlu s názvem „V nebi snad ti prominou“, který spatřil světlo světa 16. ledna.
Zdroj: Libor Novák
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
