Londýn - Zalesněná oblast v anglickém okresu Kirklees, kde leží "hrob" Robina Hooda, má být zastavěna. Místní se zlobí a argumentují tím, že lokalita má velký turistický potenciál, o který by bylo škoda přijít.
Poslední osobou, která byla v Česku veřejně popravena, je Herta Kašparová. Místní rodačka německého původu nechala na konci války zastřelit desítky lidí bez zjevného důvodu, za což byla odsouzena k smrti oběšením. Na událost se tehdy sjížděli lidé z celého okolí.
Válka je většinou tragickou událostí, do které odchází muži od rodin a mnozí se nevrátí. Ne však v případě Lichtenštejnska. To do svého posledního vojenského konfliktu poslalo hrozivou jednotku čítající 80 vojáků. Domů jich přišlo 81.
V roce 1968 proběhla v celém západním prostoru včetně tehdejšího Československa série kulturních revolucí. Zvláště mladí lidé protestovali proti způsobu života svých rodičů a požadovali po politích prosazování hodnot míru, otevřenosti a diverzity. O 50 let může znovu nastat nová revoluce, tvrdí bulharský politolog Ivan Krastev, jeden z nejvlivnějších intelektuálů východoevropského prostoru. Její hodnoty však budou od té předchozí diametrálně odlišné.
Vlivem romantického dějepisectví 19. století s velkou dávkou národní hrdosti, stejně jako vlivem komunistického dějepisectví i propagandistické kinematografie, se osoba Zikmunda Lucemburského zapsala do českého podvědomí spíše negativně. Hanlivé označení „liška ryšavá“, jak jej dnes mnohdy vnímáme, vzniklo už během husitských bouří v 15. století, ovšem s pravdou má jen málo společného.
Winston Churchill byl zkušený politik a ostřílený státník, který se jen tak nenechal rozhodit. Jestli se však něčeho obával, byla to možnost, že by nacistické Německo získalo jadernou zbraň dříve než Spojenci. Tuto obavu s ním sdílel také tehdejší americký prezident Franklin D. Roosevelt a často spolu o řešení rozmlouvali. „Oba jsme cítili obrovské nebezpečí nicnedělání,“ napsal později Churchill.
Praha - Komunistické převzetí moci v únoru 1948 má stále cenu si připomínat a čerpat z něj zkušenost i pro dnešek, současnost tyto události totiž v mnohém připomíná, uvedl v rozhovoru pro ČTK historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Co může způsobit jeden vyhozený pytel s odpadky? Mohl slavný Titanic zachránit malý klíček? A stál za slavnou aférou Watergate kousek lepící pásky? O tom všem píše server Listverse.
Původně mělo být zbořeno přes 600 domů, nakonec jich zmizelo téměř 470, stovky nových byly ale postaveny, vznikla třeba i moderní Pařížská třída. Asanace z přelomu 19. a 20. století radikálně změnila tvář zejména centra hlavního města.
Králové a panovníci by měli z tohoto světa v ideálním případě odejít jako hrdinové. Ovšem v historii někteří z nich zemřeli tak trochu nedůstojným a kuriózním způsobem. A na to, že panovník skonal na záchodě nebo třeba na následky přejídání, se jen tak nezapomene.
Před 120 lety se britský obchodník Henry Lindfield stal prvním řidičem, který zahynul při dopravní nehodě. Osudný den, 12. února 1898, se vydal se svým osmnáctiletým synem Bernardem z Londýna do Brightonu. Domů ale nikdy nedorazil, v rychlosti 30 km/h naboural a zabil se.
Nepříliš známý panovník se celý život musel vyrovnávat s dvěma klíčovými osobnostmi počátku tzv. dlouhého 19. století. Jednak byl na domácí půdě pod vlivem ambiciózního kancléře Metternicha a co hůř, na mezinárodní scéně se musel utkat s geniálním vojevůdcem a největším postrachem své doby Napoleonem Bonapartem.
Wesel - Západoněmecké městečko Wesel delší dobu vedlo spor o pomník kontroverzního císaře Viléma I. Socha se sice nakonec vrátí z depositáře na veřejnost, ale místo toho, aby stála na podstavci jako kdysi, bude patrně ležet.
Číslo 18 v podobě data hrálo v české historii často významnou roli, popřípadě značně ovlivnilo dění v českých zemích v dané době. Asi nejznámější letopočet s číslem 18 je rok 1918, ovšem těch zajímavých a významných s celostátní, či regionální rolí je v české historii za poslední tisíciletí mnohem více.
Je jich samozřejmě mnohem více než to na první pohled vypadá, a to i přesto, že o královských manželstvích asi nikdo nemá přehnaně idealizovanou představu. Přece jenom manžela vám vyberou rodiče, aniž by se ptali na váš názor, a přitom nehledí na nic kromě politických cílů roli nehrál věk, charakter ani vzájemná sympatie. Není žádný div, že to nakonec častokrát končilo velmi dramaticky
Středověk je často vnímán jako období temna, kdy došlo k úpadku dávné antické civilizace a s ní spojené vzdělanosti, ale i kulturní a společenské úrovně. Středověk je také vnímán jako období lidského zápachu a špíny, kdy byla hygiena dle církevního výkladu brána jako nežádoucí, ba trestuhodná. Jak to ale bylo doopravdy s hygienou v dobách středověkých hradů?
Podíváme-li se do období konce raného středověku, že česká krajina je stále ještě ze značné části pokryta lesem. Tu a tam v tomto zeleném koberci nacházíme menší osady a vesnice, většinou na dohled od klášterů a správních hradišť. Celé území pevně ovládá přemyslovský rod v čele s jedním knížetem se sídlem na pražském hradě. Odsud vládnoucí kníže spravoval celé území přemyslovských Čech a Moravy prostřednictvím své družiny a kastelánů na jednotlivých hradištích. Tento po dlouhou dobu fungují scénář se však během 12. století začal měnit.
Ačkoliv má dnes většina Evropanů bílou barvu pleti, nebylo tomu tak vždy. Podle vědců žili před nějakou dobou na území Británie lidé s tmavší až černou barvou pleti. Světlejší pigmentové zbarvení kůže je tak relativně novou záležitostí.
Praha - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) tvrdí, že Česlá televize porušila zákon, když odvysílala osmidílný ruský dokumentární seriál Zapomenutí vůdci z roku 2016, který zlehčuje stalinistické čistky.
Zavírání lidí do uranových dolů je dodnes běžnou praxí například v Severní Korei. Ani českoslovenští komunisté se ale neštítili poslat své politické odpůrce do radioaktivních šachet. Jak takový život na uranovém dole vypadal?
Deník vedený mladým Johnem F. Kennedym, který vznikl při jeho cestách po Evropě, jde do aukce. Dokument prozrazuje, jak byl americký prezident fascinovaný německým nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem. Píše to server stanice BBC.
Den, kdy Československo rozhodlo o své budoucnosti. Tak by se dal definovat 10. červenec roku 1947. Tehdy totiž země odmítla takzvaný Marshallův plán. Program, pojmenovaný podle bývalého náčelníka generálního štábu USA George Marshalla, vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy.
Berlín - Někdejší německý kancléř Helmut Kohl po druhé světové válce finančně podporoval organizaci Hilfswerk Hausser, která vybírala peníze pro uvězněné nacistické zločince a jejich rodiny.
8:48
Českou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ženská kapela Loretta ve středu informovala o úmrtí baskytaristky Jany Staňkové. Osudnou se jí stala vážná nemoc, se kterou dlouho a statečně bojovala.
Zdroj: Jiří Hrubý
Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.
