Vědci se léta snaží přijít na to, který rok byl ten nejhorší v dějinách lidstva. Spekulovalo se o roku 1349, kdy vypukla epidemie moru, nebo o roku 1918, kdy španělská chřipka zabila na 100 milionů lidí. Podle odborníků se ale ty největší hrůzy odehrály v roce 536.
Armáda Spojených států strávila více než půl století vývojem laserových zbraní na obranu proti dronům, malým vozidlům a raketám. Sovětský svaz na tom samém vývoji strávil dekády a dokázal laserem vybavit pistole, tři laserové tanky a také vesmírnou loď.
Kavkaz vždy patřil k nejdivočejším oblastem světa, kde vykrvácelo mnoho mocností. To se potvrdilo i před 31 lety, kdy propukl krvavý pogrom, který nejen zahájil rozpad Sovětského svazu, ale způsobil i jednu z nejkrvavějších válek 90. let.
Archeologové objevili v blízkosti egyptského města Sohág hrobku s dobře zachovalými malbami na stěnách, starou více než 2000 let. Kromě mumie ženy a chlapce se tam našlo také asi 50 mumií zvířat, včetně myší a sokolů, uvedla agentura Reuters.
Úmrtí je nepochybně nejsmutnější událostí v lidském životě. Na druhou stranu existují i zprávy o kuriózních odchodech ze světa, které spíše, než pláč způsobují překvapení nebo i pobavení. Smrt a historie, ač se to nezdá. mají skutečně černý smysl pro humor. Vybrali jsme pro vás ty nejkurióznější.
V. I. Lenin jako správný chudý revolucionář vlastní automobil neměl. Byl to přeci buržoazní výstřelek. Když se ovšem v roce 1917 chopili bolševici v carském Rusku vesla, padla jim do rukou celá carská garáž se 40 luxusními automobily. Asketický revolucionář brzy přišel automobilismu na chuť.
Mnohý fanoušek filmů si jistě vzpomene na futuristickou zbraň „i občanské války na počátku 21. století“, kterou ve filmu Demolition man používal padouch Simon Phoenix v podání Wesleyho Snipese. Puška nebyla výmysl filmových specialistů a skutečně existovala. I když její ničivá síla byla nižší, překonávala svojí koncepcí všechny zbraně.
Bez nadsázky celý svět se dnes točí kolem peněz. Vynález, který je starý desítky tisíc let hýbe světem. Proč vlastně lidé kdysi začali peníze používat, jaké objekty se jako peníze používali a co nás čeká do budoucna?
O cestě kolem světa bylo pod mnohdy stejným názvem natočeno mnoho filmů, seriálů, a napsaná řada knih. Samotná cesta ale není tak nereálná, jak by se na první pohled mohla zdát. Země má na rovníku obvod 40 tisíc kilometrů a pokud bychom prali v potaz, že za den je člověk autem schopen ujet 1000 kilometrů, za 40 dní se dá taková cesta teoreticky absolvovat. V praxi ale většinu planety pokrývají moře a oceány, a tam, kam auto nemůže, přichází na scénu letadla.
I ve 21. století v době pokročilé medicíny a antibiotik nahání mor pořád hrůzu, ačkoli už není takovou ranou jako kdysi. V 15. století si v Evropě vyžádal 50 milionů životů. Odhaduje se, že při třech velkých pandemiích překročila celková bilance až 200 milionů mrtvých.
Druhý nejkrvavější konflikt přinesl více než 16 milionů mrtvých, zničila mnoho zemí a přivedla k moci režimy, který svět přivedly do další světové války. Přesto i v tomto temném období kromě zbraní jako byl tank, bojová letadla nebo otravné plyny lidstvo vytvořilo i mnohé věci, které život naopak zlepšují, zpříjemňují a zjednodušují.
Po elixíru nesmrtelnosti nepátral jen český panovník Rudolf II., ale třeba i starověcí Číňané. Vědci nedávno objevili kotlík, která takovou látku obsahoval. Ukázalo se ale, že účinnost tohoto nápoje byla úplně jiná, než naši předci věřili.
Naprostá většina české společnosti si přála válku s nacistickým Německem. Z jejího pohledu měla vyústit v porážku Německa a obnovu Československa, řekl na dnešní konferenci v pražském Kolovratském paláci historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra. Nacistickou okupací v březnu 1939 podle něj byla završena zkáza československého státu, který byl již v té době značně zdecimovaný.
Když v prosinci roku 1991 přijížděli prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk, předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič a další politici do rezidence Viskuli v Bělověžském pralese, netušili, že jejich jména zanedlouho vstoupí do dějin. Zasloužili se totiž o rozpad Sovětského svazu, mocnosti, která měla být nepřemožitelnou hybnou silou na planetě.
Sovětský letec Jurij Gagrin, od jehož narození uplyne 9. března 85 let, získal věčnou slávu v dubnu 1961, když se jako první člověk vypravil do vesmíru. Následujících sedm let strávil hlavně jako svého druhu maskot, mladý usměvavý kosmonaut navštívil mnoho zemí světa, kde propagoval sovětské úspěchy. Marné byly jeho sny o další cestě do kosmu, nakonec se ale mohl vrátit k létání, které se ovšem Gagarinovi stalo osudným. Zemřel v březnu 1968 v pouhých 34 letech při leteckém neštěstí.
Arzenik. Pro mnohé synonymum pro slovo jed, společně s kyanidem nebo ricinem. V historii se objevilo mnoho případů, kdy byl využit k odstranění nepohodlných jedinců. Arzenik našel v průběhu dějin široké využití – trávil s ním už císař Nero a skokem do modernější doby jsme ho mohli najít jako součást bojového plynu pod jménem Lewisit. Nejvíce však bývá spojován se jménem papeže Alexandra VI., narozeného jako Rodrigo Borgia. I díky němu se arzenik někdy nazývá jed Borgiů.
Společným znakem diktátorů bývá většinou dostatek moci a peněz. Nejednoho by proto napadlo, že takový člověk si dopřává ty nejluxusnější pochoutky. Ale to, co platí například v případě severokorejského vůdce Kim Čong-una, nebývá pravidlem.
Nový svět, Amerika, země zaslíbená. Zdá se, že nejen to objevil Kryštof Kolumbus. Zřejmě můžeme Kolumbovi poděkovat i za přivezení a rozšíření nemoci syfilis, kterou on a jeho posádka dostali od domorodých indiánů.
Ačkoliv je známé jako neutrální stát, Švýcarsko má díky branné povinnosti poměrně aktivní armádu. A s touto armádou se mu podařilo omylem provést invazi do sousedního Lichtenštejnska. A ne jednou, nýbrž třikrát.
Na světě žije více než sedm miliard lidí. Před deseti lety to přitom bylo o miliardu méně v a roce 1960 na Zemi dokonce žilo pouhých tři miliardy lidí. Archeologové nyní zjistili, kolik lidí obývalo naši planetu před zhruba 40 tisíce lety, tedy v době kamenné, kdy se rodili naši předci.
Den, kdy Československo rozhodlo o své budoucnosti. Tak by se dal definovat 10. červenec roku 1947. Tehdy totiž země odmítla takzvaný Marshallův plán. Program, pojmenovaný podle bývalého náčelníka generálního štábu USA George Marshalla, vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy.
První světová válka představuje jeden ze zásadních zlomů moderních dějin lidstva, jehož důsledky pociťuje dodnes. Do bojů byly ve velkém měřítku nasazovány nové typy zbraní s nebývalou ničivou silou. Jedním z nich je i dělo přezdívané "Tlustá Berta".
Retro v Česku žije! Nábytek, hračky, elektronika, domácí spotřebiče – to vše v retro stylu Češi milují. Retro styl se nevyhýbá ani módním doplňkům. Trendem posledních let je renovace těch, které lidé najdou třeba na půdě.
12:55
Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci.
Zdroj: Lucie Podzimková
Velké komplikace nastaly v pátek brzy ráno v železniční dopravě kvůli incidentu v České Třebové. Při posunu tam vykolejil vlak, informovala Správa železnic. Provoz přes důležitou stanici je silně omezen, spoje nabírají zpoždění.
