V koaliční regionální vládě německé spolkové země Sasko-Anhaltsko vyvolaly spory nově zveřejněné fotografie z krajně pravicové demonstrace z roku 2011, které se jako pořadatel zúčastnil okresní politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Robert Möritz. Dnes o tom informovala agentura DPA.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) zůstane ve funkci až do konce volebního období v roce 2021, a to i kdyby se předtím rozpadla vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), je přesvědčena německá politoložka Andrea Römmeleová. Řekla to v Berlíně zahraničním novinářům. Sama má za to, že velká koalice i přes řadu problémů další dva roky vydrží.
Více než dvě třetiny Němců jsou nespokojeny s prací vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) kancléřky Angely Merkelové, zároveň si jich ale téměř dvě třetiny přejí další pokračování tohoto kabinetu. Rozporuplné výsledky přinesl průzkum veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD. O vztahu k velké koalici budou na svém dnes zahájeném sjezdu jednat sociální demokraté.
Když v roce 2008 přišla do Evropy krize, bylo Německo stálicí, která z ní vyšla bez ztráty kytičky. Německá ekonomika se ukázala jako silná, stejně jako sociální a politický systém. Kancléřka Angela Merkelová byla na vrcholu a byla uznávána nejen doma, ale i v zahraničí. Podle mnoha ekonomů se krize vrací a Německo na tom není rozhodně tak dobře, jako kdysi.
Za normálních okolností by sjezd německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), na němž se nebude volit nový předseda, mohl být v podstatě rutinní a poklidnou záležitostí. Letos se ale kvůli vzrůstající nervozitě řady straníků po sérii volebních propadů dá očekávat kritika kancléřky Angely Merkelové i šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, kterou by někteří rádi rovnou zbavili postu.
Po propadu křesťanských demokratů v nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku se od části straníků snesla tvrdá kritika na kancléřku Angelu Merkelovou i šéfku CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Právě jejich nevýrazná politika podle kritiků může za to, že CDU každé další volby přinášejí citelné oslabení.
Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku nešetří slovy "první" a "historický". Píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či o historických propadech celoněmeckých vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě po tomto hlasování bude fungovat koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové.
Patovou situaci, po níž nebude možné sestavit většinovou vládu, a také úspěch Alternativy pro Německo (AfD) vedené jejím nejkontroverznějším politikem Björnem Höckem mohou přinést nedělní zemské volby ve východoněmeckém Durynsku.
Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek. Investice do elektromobilů, alternativních pohonů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že spolková republika splní své klimatické závazky pro rok 2030. Opozice plány kritizuje jako nedostatečné.
Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus.
Německé vládní strany - Křesťanskodemokratická unie (CDU) a sociální demokracie (SPD) - před důležitými volbami ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Braniborsku posílily.
Němečtí sociální demokraté (SPD), menší koaliční partner ve vládě kancléřky Angely Merkelové, v průzkumu volebních preferencí dále ztrácejí. Strana by podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa získala ve volbách jen 11 procent hlasů, což je nejméně od roku 1949.
Němečtí zelení se poprvé stali nejsilnější stranou v průzkumu volebních preferencí. Podle agentury Forsa by opoziční uskupení získalo nyní ve volbách 27 procent hlasů. Těsně na druhém místě by skončila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, informoval server stanice n-tv. Sociální demokracii (SPD), která s CDU/CSU tvoří německou vládní koalici, by podle průzkumu podpořilo jen 12 procent hlasujících.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu budou oficiálně známy až po ukončeních voleb v Itálii v 23hodin v neděli, ale už nyní je možné získat některé výsledky. Ve svém aktualizovaném živém blogu magazín Politico shrnuje nejzajímavější dosavadní výsledky voleb.
Komentář Petra Šulky – Podle starého českého přísloví nové koště dobře mete. Zdá se, že na německé politické scéně toto přísloví platí zcela. Dvě německé političky, které se postavily do čela dvou tradičních a největších stran pomalu, ale jistě vrací své strany do zaběhlých kolejí pravice a levice a pomalu se jim daří získávat i voliče, kteří dosud experimentovali s jinými stranami.
Komentář Petra Šulky – Útok na brémského poslance Bundestagu a předsedu místní AfD Franka Magnitze otřásl celým Německem. Mnozí komentátoři varují před návratem politického násilí spjatého s výmarskou republikou, které vyvrcholilo nástupem Adolfa Hitlera k moci. Ukazuje se, že radikální levice je daleko větší problém, než se zdálo.
Stále více německých křesťanských demokratů dává před páteční volbou nového předsedy otevřeně najevo, koho podporuje. Zároveň se začínají objevovat hlasy, které varují před tím, aby volba nástupce Angely Merkelové, která CDU vedla přes 18 let, stranu nerozdělila.
Většina Němců je přesvědčena o tom, že by Angela Merkelová měla kancléřkou zůstat až do konce současného funkčního období, i když se rozhodla skončit na čele křesťanských demokratů (CDU). Ukázal to průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.
V Německu se stále hlasitěji debatuje o připravovaném globálním paktu Organizace spojených národů o migraci, který již odmítli představitelé Spojených států, Austrálie, Rakouska či Maďarska. Ostře proti paktu se dnes vyslovila protiimigrační strana Alteranativa pro Německo (AfD). Hlasy, které dohodu kritizují, se ale začínají ozývat také z vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Podle nich ujednání nedostatečně rozlišuje uprchlíky a ekonomické migranty.
O konci jedné éry, o historickém zlomu, o obrovském překvapení pro podporovatele i protivníky nebo o důstojném odchodu píší německá média po rozhodnutí kancléřky a šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové, že nebude znovu kandidovat do čela strany a že v premiérském křesle zůstane nejdéle do roku 2021.
Německému ministru vnitra a předsedovi Křesťanskosociální unie (CSU) Horstu Seehoferovi je líto, že kancléřka a šéfka sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová se rozhodla skončit v čele strany. Na dnes oznámený krok čtyřiašedesátileté političky reagují i další představitelé německé politické scény. Někteří k němu vyjadřují respekt, jiní mají za to, že se Merkelová měla vzdát především úřadu kancléřky.
Křesťanští (CDU) a sociální demokraté (SPD) utrpěli v nedělních zemských volbách v Hesensku debakl, který je trestem za to, jak funguje celoněmecká koalice CDU/CSU a SPD, shodují se německá média. Předsedkyně obou stran - Angela Merkelová a Andrea Nahlesová - kvůli hlasování ve více než šestimilionové spolkové zemi znovu oslabí, míní a některá rovnou píší o konci vlády.
Zemské volby v Hesensku vyhrála podle prvních odhadů veřejnoprávní televize ARD Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 28 procent hlasů.
30. března 2025 21:47
30. března 2025 20:08
30. března 2025 19:38
30. března 2025 19:04
30. března 2025 18:23
30. března 2025 17:21
30. března 2025 15:50
30. března 2025 15:17
30. března 2025 14:30
30. března 2025 13:49
30. března 2025 12:52
30. března 2025 11:56
30. března 2025 11:23
Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.
Zdroj: Lucie Podzimková
Na Svitavsku došlo o uplynulém víkendu k tragické události při motokrosových závodech. Okolnostmi úmrtí jednoho ze závodníků se zabývá policie. Nařízena byla pitva, která má pomoci objasnit, jak k úmrtí zesnulého muže došlo.
