Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá média: Merkelová na konci své moci, její éra se chýlí ke konci

Německá kancléřka Angela Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

O konci jedné éry, o historickém zlomu, o obrovském překvapení pro podporovatele i protivníky nebo o důstojném odchodu píší německá média po rozhodnutí kancléřky a šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové, že nebude znovu kandidovat do čela strany a že v premiérském křesle zůstane nejdéle do roku 2021.

Téma konce politické kariéry Merkelové dnes dominuje jak novinám, tak televiznímu a rozhlasovému zpravodajství. "Éra Merkelové se chýlí ke konci," stojí na titulní straně listu Süddeutsche Zeitung, "Merkelová končí," píše deník Tagesspiegel. "Merkelová už nebude předsedkyní CDU," oznamuje Frankfurter Allgemeine Zeitung, "Merkelová na konci své moci," konstatuje zase list Bild.

Deník Süddeutsche Zeitung vyjadřuje přesvědčení, že dlouholetá kancléřka na rozdíl od svých předchůdců, například Konrada Adenauera či Helmuta Kohla, dokázala zvolit vhodný okamžik pro svůj odchod. "Éra Merkelové končí. Obnova, reformace CDU mohou začít," uvádí list.

Také deník Kölner Stadtanzeiger oceňuje způsob, jakým se Merkelová rozhodla skončit. "Když do toho ještě něco nepřijde, končí Merkelová své působení ve funkci jako historická postava: nejen jako první žena v kancléřství, nejen jako věčná kancléřka formátu Helmuta Kohla, ale také jako první v řadě německých šéfů vlády, kdo se z úřadu stahuje z vlastního rozhodnutí, nikoli kvůli porážce ve volbách nebo skandálu," míní list.

I podle týdeníku Zeit čtyřiašedesátiletá politička, která v čele CDU stojí od roku 2000 a v čele vlády od roku 2005, svým rozhodnutím prokázala velikost. "Je příliš neješitná, než aby se považovala za nenahraditelnou," podotýká.

Deník Straubinger Tageblatt, podle něhož Merkelová způsobila obrovské překvapení, ale upozorňuje, že kancléřka teď musí počítat s tím, že její moc může mizet rychleji, než by jí bylo milé, a proto není vyloučené, že brzy bude muset učinit další rozhodnutí. "Možná nás Merkelová brzy ještě jednou překvapí," dokáže si představit list.

Dopady rozhodnutí hamburské rodačky podle německých médií nepocítí jen CDU nebo koaliční sociální demokracie (SPD) a Křesťanskosociální unie (CSU), v níž může růst tlak na předsedu Horsta Seehofera, ale také opozice. "Především FDP a AfD musí najít nové strategie - přijdou totiž o hlavní protivnici," píše server Spiegel Online.

V případě protestní a protiimigrační Alternativy pro Německo naráží na to, že tato strana velkou část svých kampaní dosud stavěla na odporu proti Merkelové, která pro ni byla symbolem otevřené migrační politiky. Nyní si AfD bude muse hledat jiné terče.

Spiegel Online, podle něhož je odchod Merkelové historickým zlomem, stejně jako další média upozorňuje, že není vůbec jasné, jestli kancléřka ve funkci vydrží až do roku 2021. Možné podle něj je třeba to, že SPD koalici opustí a uskuteční se nové volby. Podle Süddeutsche Zeitung je ve hře i možnost, že velkou koalici povede někdo jiný než Merkelová. Za ještě pravděpodobnější má ale vznik koalice CDU/CSU se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP), o níž se neúspěšně jednalo už po loňských parlamentních volbách.

Témata:  Angela Merkelová Konzervativní unie CDU/CSU Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.