Vědci z australské univerzity sestavili seznam zlozvyků, které jsou nejčastějšími příčinami předčasných úmrtí. Mezi šestici nejrizikovějších faktorů bylo zařazeno například dlouhé vysedávání a přemíra spánku.
Evoluce je pro mnohé jen termín z učebnice biologie. Jenže jde zároveň o něco, co stále probíhá. Je příliš brzy říkat, jak budou lidé vypadat za několik tisíc let. Jasné ale je, že my jsme získali díky síle výběru některé „superschopnosti“, které naši předci neměli, píše server IFL Science.
Onemocnění srdce patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Správná diagnóza a určení rizika takovýchto onemocnění by proto měly být prioritou. Deník TIME ale upozorňuje, že se při diagnóze často spoléhá na nepřesné rizikové faktory.
Zdravotní problémy se pro mnoho lidí staly každodenní záležitostí. Může za to nedostatek pohybu, ale i špatný postoj při práci a to jak v zaměstnání, tak i během domácích prací. Odborníci proto nabádají veřejnost, aby i při běžných věcech, jako je utírání prachu, dbali na své zdraví.
Obezita a nadváha patří k aktuálním problémům společnosti, které stojí za mnohými zdravotními komplikacemi. Vymanit se z tohoto stavu a zhubnout je přitom velmi obtížným úkolem. Vědci z Kodaňské univerzity ale nyní vypracovali studii, která by tento proces měla lidem usnadnit. Informoval o tom server Science Daily.
Je údělem žen pociťovat více bolest než muži? Nasvědčují tomu četné údaje: prakticky všechny hlavní podmínky odpovědné za chronickou bolest jsou častější u žen než u mužů. Vědci studovali mechanismy přenosu pocitů a dospěli k závěru, že tento rozdíl lze vysvětlit evolucí: muž nesměl cítit bolest, aby mohl pokračovat v boji, zatímco žena ji cítila, aby pochopila, že je ohrožena.
Kyslík je pro živé tvory tou nejdůležitější věcí na světě. Lidé bez něj po pár minutách umírají, a potřebují ho více než vodu a potravu. Jak dlouho ale bez něj můžeme skutečně vydržet? A čím se liší vakuum od potápění?
Zdraví a zejména úmrtí člověka je závislé na mnoha faktorech. Pokud pomineme tragické nehody, délku života člověka ovlivňuje strava, prostředí, nemoci a řada dalších aspektů. Podle rozsáhlé studie ale hraje velkou roli i den, kdy se narodíme.
Bolestivý pohlavní styk zažila během života přibližně pětina všech žen. Pro některé ale jde o trápení na dlouhé období, ne-li na celý život. Důvodů je přitom několik, některé se dají vyléčit okamžitě, u jiných ale hrozí velké riziko. A čím dříve se tyto důvody zjistí, tím větší je šance na vyléčení.
Možná už se vám už někdy stalo, že jste se během dne nebo během noci zamysleli nad věcmi, které se na první pohled zdají být zcela nepodstatné - přesto jste měli jakousi potřebu znát na ně odpověď. Náš mozek je velmi složitý orgán a někdy ani nevíme, proč nás některé otázky napadají. Kolik váží mrak? Může člověk cítit vůně, i když spí? Kolik energie produkuje lidské tělo? Na všechny tyto a další otázky teď pro vás máme odpověď.
Svět módy a krásy všeobecně se mění, a v dnešní době dokonce každou sezónu. Takové změny mohou být poměrně dramatické, a když se ohlédnete, divíte se, co lidé nosili například v osmdesátých letech. Ale jak to vypadalo ještě dřív? Mnohem šíleněji.
Jistě znáte ten pocit, kdy prožijete událost, o které se vám zdá, že jste ji nezažili poprvé. Déjà vu, jak se onen fenomén nazývá, je pro vědce dodnes záhadou, a nedokáží ho nejen vysvětlit, ale ani potvrdil.
Londýn – Mladí lidé nebyli nikdy více pesimističtí než dnes. To jsou alespoň výsledky studie vypracované pro nadaci prince Charlese Prince’s Trust. Ta bývá prováděna jednou za rok a od jejího prvního provedení v roce 2009 nebyly výsledky horší. Vedle celkových obav z budoucnosti, se mladí Britové obávají především o svoje zdraví, peníze a práci.
Česko má chřipkovou epidemii zdárně za sebou a počasí se ze zimního nečasu překlopilo na takřka letní teploty. Ty jsou vždy líhní pro klíšťata, z nichž má většina Čechů oprávněný strach. Přenášejí totiž nejen nebezpečné nemoci, ale i takové, o kterých tuší jen málokdo. Například alergie.
Způsob, jakým se lidé vyvinuli neodpovídá současnému modernímu světu, ve kterém žijeme. Důsledky toho jsou tragické a pociťujeme je na našem zdraví, varují vědci. Podle nich je totiž právě současný svět zodpovědný za nemoci, kterými trpíme.
Léky na omládnutí či dokonce na nesmrtelnost jsou zatím výsadou pouze spisovatelů a scénáristů. Přesto v zámoří bují praktika, která má za cíl prodloužit život. To, že zřejmě nefunguje, nikoho netrápí, boháči jsou i tak ochotni zaplatit za ni obrovské peníze.
V zemích, kde se spí více hodin denně, jsou i vyšší příjmy. Naopak ten, kdo málo spí, je méně produktivní a také méně vydělává. Ukázal to alespoň jeden americký výzkum, který se zabýval zvyky různých populací. Například firmy jako je Google nebo Nike už nějaký čas sázejí právě na odpočaté zaměstnance.
Kdo by nechtěl žít o pár let déle. Bohužel, žádný dostupná léčba nedokáže prodloužit život stoprocentně a žádný přípravek na trhu nám nesmrtelnost nezajistí. Vědci ale zjistili, že v sýrech se nachází látka, která tuto schopnost zřejmě má. A nejen tam...
Kolem zrzků a zrzek v minulosti existovala spousta pověr. Dlouho přitom vědci neměli tušení, co rusovlasost způsobuje. Víte, kolik je na světě lidí s rudou kšticí? A proč je jednodušší potkat muže, který má zdravé vousy a hnědé vlasy?
Parkland - Studenti floridské střední školy protestují proti průhledným batohům, které musí nosit po únorové střelbě. Nařízení je podle nich omezování soukromí. Kvůli průhledným batohům může kdokoli vidět například to, jaké hygienické potřeby či léky používají.
Podle Světové zdravotnické organizace v celosvětovém měřítku jedna ze čtyř dospělých osob nemá dostatek pohybu. Takový způsob života s sebou samozřejmě nese řadu rizik - může poškodit srdce a způsobit nabírání na váze. Jak ale poukazuje server FoxNews, má také řadu dalších a často velmi překvapivých účinků.
Pro ty, kteří každodenně prokřupávají svoje prsty, je zvuk praskajících kloubů jeden z nejvíce uspokojujících zvuků vůbec. Pro ty druhé je to jedna z nejnepříjemnějších věcí na světě. Napadlo vás někdy, proč klouby vydávají takový výrazný zvuk?
Sklenice mléka, jogurt a kousek sýra přispívají k tomu, abychom byli od malička štíhlí a nestali se obézními ani v následujících letech. Vědci o účincích mléčných výrobků na lidské tělo vědí, dosud ale nezjistili, proč na nás působí tak příznivě.
6. července 2026 21:44
6. července 2026 20:30
6. července 2026 19:12
6. července 2026 17:56
6. července 2026 16:15
6. července 2026 15:12
6. července 2026 14:17
6. července 2026 13:30
6. července 2026 12:42
6. července 2026 11:44
6. července 2026 10:56
6. července 2026 10:11
6. července 2026 9:19
6. července 2026 8:33
6. července 2026 5:00
Nadcházející víkend přinese na naše území velmi teplé a převážně slunečné počasí.
Zdroj: Libor Novák
Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.
