Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.
Evropa se nachází ve zlomovém bodě, pokud chce zůstat konkurenceschopná v moderních zbrojních závodech, varoval admirál Pierre Vandier, nejvyšší velitel pro transformaci NATO. Podle jeho názoru musí Evropa snížit byrokracii, zvýšit rizikovost svých investic a výrazně navýšit výdaje na obranu.
Evropa a Severoatlantická aliance nezvládají boj proti ruským hybridním aktivitám. Přitom Moskva podle expertů a politiků dělá jen tolik, aby nevyprovokovala aktivaci kolektivní obrany NATO. Několik z nich varovalo před nečinností západních zemí a upozornilo na nutnost nějaké akce.
Britský ministr pro mezivládní záležitosti Pat McFadden se chystá varovat, že Rusko je připraveno podniknout kybernetické útoky na Velkou Británii a její spojence ve snaze oslabit pomoc Ukrajině. Podle McFaddena by ruští hackeři mohli napadnout firmy či energetickou soustavu.
Navzdory intenzivnímu zbrojení vedenému Ruskem pod prezidentem Vladimirem Putinem zůstává vojenská převaha na straně Severoatlantické aliance (NATO), jak uvádí studie mezinárodní neziskové organizace Greenpeace.
Lucemburský premiér Luc Frieden opět vyzval k vytvoření evropské armády, kterou považuje za nezbytnou pro posílení obranyschopnosti Evropy. V projevu zdůraznil nutnost jednotné koalice EU, která by umožnila vybudovat nezávislé vojenské kapacity, obzvláště s ohledem na výsledky amerických prezidentských voleb.
Americký prezident Joe Biden spolu s nejvyššími představiteli Německa, Francie a Spojeného království v pátek přislíbil pokračovat v pomoci Ukrajině a odsoudil ruskou "agresivní válku". Informovala o tom agentura AFP.
Německo čelí vážným bezpečnostním hrozbám zvenčí, zejména ze strany Ruska, Číny a Íránu, zatímco uvnitř země je znepokojující vzestup islamismu a pravicového extremismu. Na každoročním slyšení před kontrolním výborem Spolkového sněmu to v pondělí uvedli šéfové tří německých tajných služeb.
Severoatlantická aliance (NATO) v pondělí zahájila každoroční cvičení Steadfast Noon, které se soustředí na manipulaci a zacházení s jadernými zbraněmi.
Severoatlantická aliance spustí v pondělí svá každoroční vojenská cvičení, jejichž součástí jsou i jaderné zbraně. Oznámil to generální tajemník NATO Mark Rutte.
Nizozemský expremiér Mark Rutte se v úterý stal novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), čímž nahradil Nora Jense Stoltenberga, který tuto funkci zastával posledních 10 let.
Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který je nejvěrnějším spojencem ruského protějška Vladimira Putina, v pátek znovu obvinil NATO z plánování útoku na svou zemi. Informovala o tom běloruská agentura BelTA. Lukašenko v případě takového útoku pohrozil jadernou odvetou.
Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg prohlásil, že aliance mohla udělat více pro vyzbrojení Ukrajiny, aby se zabránilo ruské invazi v únoru 2022. Uvedl to server Rádia Svobodná Evropa.
Podle českého prezidenta Petra Pavla se mění rozdělení na tábory ve světě. Ten už totiž není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracií s autokraciemi, řekl Pavel v projevu během sobotního zahájení zasedání Vojenského výboru NATO v Praze.
Severoatlantická aliance (NATO) v pondělí ostře kritizovala Rusko za jeho nezodpovědné a potenciálně nebezpečné chování. Reagovala tím na zprávy o pravděpodobném vniknutí ruského dronu do polského vzdušného prostoru. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Na německé letecké základně NATO u města Geilenkirchen v pátek platil druhý nejvyšší stupeň pohotovosti z důvodu možné hrozby. Informovala o tom Deutsche Welle. Po několika hodinách byl odvolán.
Mobilní velitelské a řídicí středisko NATO (DACCC) oznámilo, že úspěšně přemístilo svůj mobilní radar protivzdušné obrany LANZA LTR-25 a podpůrný personál z italského Poggio Renatico do rumunské vesnice Cataloi, která leží blízko delty Dunaje a Černého moře. Píše agentura TASR.
Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být tak daleko, jak se v době probíhajícího konfliktu Kyjeva s Moskvou může zdát. Podle českého prezidenta Petra Pavla totiž nemusí být podmíněný tím, že Ukrajina bude kontrolovat celé své území. Pavel to naznačil v rozhovoru pro web novinky.cz, zmínil přitom i jeden historický precedent.
NATO v pátek připomnělo, že pracuje na nové iniciativě s cílem zachránit internet ve chvíli nejvyšší nouze. Projekt za desítky milionů korun má snížit zranitelnost internetu vůči narušení přesměrováním toku informací do vesmíru v případě napadení nepřítelem, například Ruskem, anebo v případě náhodného přerušení podmořských kabelů.
Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v pondělí vyzval NATO, aby vyloučila Turecko. Reagoval tak na výhrůžky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který hrozil Izraeli vojenskou akcí, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina se podle maďarského premiéra Viktora Orbána vrátí do úlohy nárazníkového státu a nestane se členem EU či NATO, protože k tomu nemá dostatek finančních zdrojů. Orbán to dnes podle webu atv.hu řekl v rumunském Baile Tušnade.
24. října 2026 22:18
24. října 2026 21:10
24. října 2026 20:18
24. října 2026 19:03
24. října 2026 17:41
Známý český investigativní novinář a spisovatel Josef Klíma promluvil v otevřené zpovědi pro Praha TV o svém náročném boji s vážnou nemocí, která mu radikálně proměnila dosavadní pohled na budoucnost i každodenní život.
Zdroj: Libor Novák
Pražské Staroměstské náměstí se v neděli odpoledne proměnilo v dějiště masového protestu proti vládnímu záměru zrušit koncesionářské poplatky, kde se vedle politických výzev objevila celá řada výrazných osobností kulturního a společenského života. Mezi tisíci nespokojenými občany nechyběli přední čeští herci, hudebníci a umělci, kteří přišli osobně vyjádřit podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.
