Stalo se vám někdy, že jste na dovolené první noc leželi v pohodlné čisté posteli a pořád ne a ne usnout? Ačkoliv je takzvaný „efekt první noci“ dobře známým jevem, vědcům se dlouho nedařilo zjistit, proč k němu dochází. Studie vědců z americké Brownovy univerzity nyní konečně do tohoto problému vnáší trochu světla.
Denně si čistíme zuby, sprchujeme se, dbáme na to, abychom nosili čisté a pěkné oblečení. Jednomu aspektu ale tolik pozornosti nevěnujeme – a to i přesto, že se nám to může velmi vymstít.
Pokud využijete víkendu a jdete spát o hodně později než obvykle, pak to nesvědčí vašemu organismu, i když si ráno přispíte. Alespoň to tvrdí autoři americké studie zkoumající změny rytmu mezi pracovním týdnem a víkendem.
Pokud nemůžete spát nebo se třeba budíte zpocení, měli byste zkusit spát nazí nebo naostro. Přečtěte si důvody, proč je to podle odborníků lepší pro váš spánek i vaše tělo.
Nový výzkum vědců z USA prokázal, že inteligentní lidé mají častěji sklony k tomu odpočívat a více lenošit, než jejich protějšky. Studie podporuje teorii, že lidé s vysokým IQ se méně nudí a tráví více času přemýšlením.
Mikrospánek. Fenomén trvající zhruba 3 až 15 sekund, během nichž člověk nevnímá žádné vnější podněty, není zdaleka tak řídký, jak se všeobecně soudí. Podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 % dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Ostatně není divu. Alarmujících 45 % řidičů a 22 % řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli.
Jste ranní ptáčata, nebo noční můry? Ti, kdo brzy vstávají, mají lepší stravovací návyky. Naopak ti, kdo dlouho ponocují, mají sklony jíst hůře, spát méně a málo se pohybovat. Jestliže tedy chcete žít zdravěji, bylo by ideální, kdybyste byli ranními ptáčaty. Přinejmenším to říkají vědci, kteří publikovali na stránkách časopisu Obesity studii vypovídající o tom, jak časné ranní vstávání zlepšuje naši volbu potravin a přispívá k tomu, že během dne jíme zdravěji.
Naše oblečení nás dennodenně stresuje, protože ho musíme stále obnovovat. Ale když jsme pod peřinou? Máme spát oblečení, nebo docela nazí? O tom, jak je prospěšné spát bez oděvu, píše francouzský server Gentside.
Vědci zveřejnili novou studii, která se týká výzkumu jemných změn v lidském mozku, které probíhají, když spíme. Ukázalo se, že v té době dochází k omezení nervových spojů a to dokonce až o pětinu. Kvůli tomu v noci zapomínáme. Ale nebojte se, je to pro nás dobré. Díky tomu jsme totiž ráno schopni se učit nové věci.
Možná jste se s tím někdy setkali a možná to dokonce děláte vy sami. Podle průzkumů mluví ze spaní asi jedno procento lidí a někdy to jsou celé věty, jindy jen několik nesrozumitelných slov. Proč k tomu ale dochází a co nejčastěji říkáme?
Řím - V seniorském věku spí špatně 70 procent mužů a 80 procent žen, což má těžké dopady na jejich zdraví. Typickými známkami je ospalost přes den, depresivní nálada, snížení paměti a schopnosti soustředění.
Každý si asi čas od času rád zdřímne, třeba po vydatném víkendovém obědě, kde je v hlavní roli kachna a kupa knedlíků. Nejnovější vědecké poznatky ovšem ukazují, že šlofíky mohou i pořádně uškodit zdraví.
Spánek pomůže od únavy, nabereme díky němu sílu. Má ale také čisticí účinky pro náš mozek, který zbaví nebezpečných látek, tvrdí lékaři z americké univerzity Rochester. Toxické látky zaplaví naše tělo během celého dne při přemýšlení. Pokud by se mozek pořádně nepročistil, může člověk trpět poruchami spánku.
Stále více lidí má problémy se spánkem. Experti tvrdí, že to může být nevhodnou stravou, kofeinem, nedostatkem pohybu, nebo světlem z televizorů a mobilních telefonů. To všechno je jistě pravda. Jenže v tomto výčtu chybí ještě jedna podstatná věc.
Kvalita a kvantita spánku hrají zásadní roli v boji proti kardiovaskulárním nemocem. Mají ale vliv i na další aspekty lidského života a zdraví, bojují totiž proti tomu, aby člověka "nehonila mlsná" a nepřibíral na váze.
Sacramento - To, že starší lidé mají obecně větší problémy se zapamatováním různých věcí, je již dlouhou dobu známé. Vypadá to však, že vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley přišli na konkrétní důvod. Podle nich to souvisí s naším spánkovým režimem. Jakým způsobem tedy lze ztrátě paměti zabránit? Na to odpovídá článek vydaný ve vědeckém časopise Neuron.
Předchůdci dnešního člověka se před miliony let začali od primátů značně odlišovat. Začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla. Osvojili si ale i další výhodu, spánkový model. A ten je, jak se ukázalo, klíčový pro evoluci našeho druhu.
Pokud se vám stává, že před usnutím ležíte v posteli, koukáte do stropu a nemůžete zabrat, nemusí to být jen tím, že nejste unavení. Podle vědců za to může váš mobilní telefon a sociální síť Facebook. A to ne díky svým funkcím, ale barvě.
Potřebujete se naučit ráno brzy vstávat, ale jste typ, co raději ponocuje? Nebo jste ranní ptáče a večer, když musíte fungovat, neudržíte pozornost a usínáte? Poradíme, jak si přenastavit vnitřní hodiny.
Podle odborníků bychom si měli každý den dopřát zhruba osmihodinový spánek. Co se s nám ale děje v případě, kdy tělu nedopřejeme potřebnou dobu pro regeneraci? Na toto téma vznikla řada vědeckých studií, na které se nyní jednotlivě podíváme.
Vědecká obec se od nepaměti snažila najít odpověď na složité otázky. Díky tomu jsme objevili elementární částice, gravitaci, lidské geny a mnoho dalších věcí. Pokládají si však vědci někdy i jednoduché otázky? A pokud ano, jak to, že nedokážou na ně najít odpověď? Přinášíme vám deset zdánlivě jednoduchých otázek, na které lidstvo dosud odpověď nenašlo.
Jeden australský vědec tvrdí, že našel způsob, jak lze kontrolovat vlastní sny s využitím kombinace tří technik. Informoval o tom zpravodajský server Daily Mirror.
Každý si asi čas od času rád zdřímne. Někdo po vydatném víkendovém obědě, jiný si rád pospí u televize nebo zabere u čtení knížky. Nejnovější vědecké poznatky ale ukazují, že tyto šlofíky během dne mohou pořádně uškodit zdraví.
22. listopadu 2024 21:55
22. listopadu 2024 21:27
22. listopadu 2024 20:13
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že země bude pokračovat v testování hypersonické rakety Orešnik, která byla nedávno použita při útoku na Ukrajinu, a plánuje zahájit její sériovou výrobu. Tato raketa, podle jeho slov, není schopná být zasažena protivníkovými obrannými systémy.
Zdroj: Libor Novák
Dva lidé nepřežili v sobotu dopoledne tragickou srážku vlaku s osobním automobilem u Mšena. Na místě zasahují všechny složky záchranného systému, železniční provoz je omezen. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
