Večeře je pro řadu lidí tím nejdůležitějším jídlem. Pro někoho znamená první teplé jídlo během dne, pro jiné zase příležitost posedět u jednoho stolu s celou rodinou. Vědci z výzkumného zdravotnického centra v Texasu nyní přišli s varováním - pozdní večeře může způsobit vážné zdravotní komplikace.
Lidstvo je na ropě závislé. Jen těžko totiž najdeme surovinu, která by pro svět důležitější, než ropa. Potřebujeme ji nejen pro výrobu paliv, ale najdeme ji i v plastech, oblečení, nebo v kosmetických výrobcích. Její zásoby ale nejsou nekonečné...a až dojde, nemáme moc možností.
Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.
Světem jednou za čas proletí zpráva o rybách, které uvízly v plastech nebo se jimi dokonce živí. Naposledy šlo o vyplavenou velrybu, nejen její případ ale ukazuje závažnost situace. Jak je ale možné, že ryby požírají plasty, když nemají žádnou specifickou chuť a tvarem ani jiné ryby nebo plankton nepřipomínají? Na to nyní odborníci našli odpověď.
Vědeckofantastické teorie s oblibou hovoří o konci světa. Autoři tento námět používají do filmů, knih i počítačových her, a pokaždé má sice jiný průběh, ale podobný princip. V reálném životě si něco takového dokážeme představit jen stěží, podle vědců by se ale takový scénář nestal poprvé. Země už totiž byla v minulosti zničena několikrát a při většině těchto událostí došlo k vymření téměř všeho živého na povrchu.
Alkohol, díky kterému se dostanete do dobré nálady, ale ráno nebudete mít kocovinu a vaše játra jej ani nepocítí? I když to zní jako utopie, skutečnost je jiná. Profesor David Nutt vytvořil syntetický alkohol, který nese jméno Alcarelle.
I přes intenzivní výzkum podstata lidského snění dodnes není zcela objasněna. Psychologové vycházejí z řady teorií. Některé výzkumy mají i poměrně bizarní výsledky. Například studie o pozitivním účinku nočních můr na studijní výsledky.
Vědci i obyčejní lidé si často kladou otázku, zda jsme ve vesmíru sami. A pokud na jiné planetě existuje nějaký vyspělý život, proč se s námi mimozemšťané ještě nespojili? Právě na tuto otázku teď odpověděl britský částicový fyzik, výzkumný pracovník Královské společnosti, profesor na University of Manchester a držitel Řádu britského imperia Brian Cox. Informuje o tom server Express.
Profesor Alex Zhavoronkov je přesvědčený, že člověk se může klidně dožít 150 let. Tajemství pokojného stáří se vám ale rozhodně nebude líbit, podle serveru Telegraph vyžaduje totiž velké oběti. Na tom se ostatně shodují i další vědci, kteří tvrdí, že první lidé, kteří se dožijí tak vysokého věku, už chodí mezi námi.
Vejce jsou pro vědce jednou z nejzáhadnějších potravin vůbec. Tvrdilo se, že zvyšují hladinu cholesterolu. Jak se později ukázalo, mezi konzumací vajec a srdečními chorobami neexistuje žádná spojitost. Naopak se zjistilo, že jsou vlastně zdravá. Ale ani to už dnes neplatí, prý jsou pro změnu opět škodlivá, a více než dříve.
Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.
Je tomu více než 40 let, když 15. srpna 1977 astronom Jery Heman zaznamenal signál pomocí Big Ear rádiového teleskopu, který patřil Ohio State University. Funguje jako detektor signálu a byl zaměřený na hvězdy v okolí souhvězdí Střelce.
Hudba je pro mnoho lidí jedno z největších životních potěšení. Jiným ale připadá, že je o ničem. Averze vůči hudbě jakéhokoli stylu se může zdát stejná, jako by někdo neměl rád štěňátka, zmrzlinu nebo sluníčko.
Každý z nás čas od času na něco zapomene – ať už je to schůzka, položka na nákupním seznamu nebo telefonát, který jsme měli vyřídit. Někteří zapomínají více, jiní méně. Podle vědců z University of Toronto není od věci, když si na některé věci prostě nevzpomínáme.
Fantazie filmových, herních a seriálových scénáristů neberou konce. Jen za poslední roky vznikly desítky či stovky konceptů vesmírných lodí, které najdou uplatnění v populární sci-fi subkultuře. Kromě nich ale již desítky let známe takové klasiky, jako například Nostromo, Sulaco, Millennium Falcon, Battlestar Galactica nebo například Enterprise či Voyager ze Star Treku. Mohla by ale podobně vypadat skutečná vesmírná loď? Pravděpodobně vůbec ne.
V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak se lidé za tu dobu promění a jaké rozdíly v jejich chování budou ve 14 a v 77 letech života. Nikoho ale tehdy nenapadlo, že pokud o testovaných lidech nebudou mít pravidelné informace, po více než šedesáti letech je už možná nenajdou. A jak se ukázalo, velkou část z nich se po takové době opravdu vypátrat nepodařilo.
V českých kinech příběh zpěváka Freddieho Mercuryho, který zemřel na AIDS, dojal rekordní počet diváků. Dnes je nemoc léčitelná antiretrovirovou terapií, ale nikoliv zcela vyléčitelná. Vědci však pozorovali druhý případ, kdy se člověk napadený virem HIV skutečně vyléčil.
Lidstvo vyhyne během příštích 100 let, a je už „příliš pozdě“ na to něco změnit. Tvrdil to jeden z předních světových vědců těsně před svou smrtí.
Předčasné úmrtí sice není lékařsky definovaný pojem, obecně se jím ale rozumí skon osoby v nízkém věku přes dovršením stáří. Mnohdy je spojováno s životním stylem a řadou nemocí, lékaři ale nyní zjistili, co vlastně stav lidského těla ovlivňuje.
Určitě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?
Vědecký svět má zřejmě nového uchazeče o post nejmladší osoby, která dosáhla jaderné fúze. A ne, není to mladý Sheldon Cooper, kterého milují fanoušci díky seriálu Teorie velkého třesku.
Komentář Radima Červenky - Andrej Babiš, který není jen premiérem, ale také předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s velkou slávou představil vizi zářné budoucnosti pod všeobjímajícím názvem „Inovační strategie České republiky 2019–2030.“ Všeobjímající není jen název, ale i obsah dokumentu.
Vzrůstající antibiotická rezistence je jednou z velkých hrozeb pro budoucnost lidstva. Vědci se proto pokoušejí nalézt řešení. Podle nové studie by nám mohl v hledání nových účinných antibiotik pomoci hmyz.
8:27
Denisa Nesvačilová ve čtvrtek oznámila fanouškům smutnou zprávu, kterou zhruba týden tajila. Přišla totiž o čtyřnohého nejlepšího kamaráda, kterého označila za největší životní lásku.
Zdroj: Jiří Hrubý
Policie se zabývá řáděním muže, který na Tachovsku svým jednáním ohrozil hned několik osob. Jen zázrakem se nikomu nic nestalo. Podezřelý byl obviněn z pokusu o těžké ublížení na zdraví a z poškození cizí věci, policisté žádají o jeho vzetí do vazby.
