Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku opět zdražovaly, už ale ne tak dramaticky

Benzinky, ilustrační fotografie
Benzinky, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Růst cen pohonných hmot v Česku sice pokračuje, už ale není tak dramatický. Natural 95 oproti minulému týdnu zdražil v průměru o dva haléře na 29,23 koruny za litr a nafta o čtyři haléře na 27,79 koruny.

Poslední srpnový týden ceny pohonných hmot rostly shodně o 15 haléřů, v prvním zářijovém týdnu už ale zdražení činilo jen několik haléřů.

Nejdražší je nyní benzin na Vysočině, kde litr Naturalu 95 stojí v průměru 29,69 koruny. Nafta přijde řidiče nejvíc v Praze, a to 28,55 koruny. Naopak nejlevněji pořídí motoristé pohonné hmoty v Královéhradeckém kraji, kde benzin stojí v průměru 28,87 koruny a nafta 27,28 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.

Natankovat za hranicemi v Německu je stále výrazně dražší a ceny tam v posledním týdnu ještě rostly. Za benzin tam řidiči zaplatí v přepočtu 35,64 koruny, což je o více než sedm korun víc než v Česku. Nafta stojí o více než dvě koruny víc, v přepočtu 29,97 koruny.

Pro řidiče z pohraničí je výhodné tankovat naftu na Slovensku. Litr tam stojí podle webu www.fuel-prices-europe.info v přepočtu 26,21 koruny. Litr benzinu na Slovensku vyjde v průměru na 29,72 koruny. V Polsku stojí litr benzinu průměrně 26,19 koruny. Nafta tam stojí v průměru 25,25 koruny. U hranic bývají ale ceny zpravidla vyšší.

Témata:  pohonné hmoty čerpací stanice

Související

Aktuálně se děje

27. února 2026 20:04

Okamura přijal pozvánku České televize do Otázek Václava Moravce

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) se po devíti letech objeví v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Šéf jedné z koaličních stran přijal pozvánku od televizních dramaturgů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.